Česká astronomická společnost

V závěru pracovního týdne něco na odlehčenou: Mračno částic a plynu bylo ohromnou silou vyvrženo ze Slunce a po čtyřech dnech letu vesmírem zasáhlo naši planetu. Výsledkem byla přímo oslňující polární záře (žel viditelná pouze ze severu Ameriky), která přirozeně upoutala pozornost astronauta Reida Wisemana, t. č. člena 40. základní posádky stanice ISS, a naštěstí i objektivu jeho foťáku.

Gigantický oblak sluneční hmoty a plynu opustil naši životodárnou hvězdu 15. srpna při velkém tzv. výronu koronální hmoty. Vydal se naším směrem a k jeho kolizi se zemským magnetickým polem došlo 19. srpna ráno našeho času. Stejně jako ve většině případů tato kolize spustila geomagnetickou bouři. Nejde přitom o klasickou bouři, její geomagnetická verze probíhá ve vesmíru a jde v podstatě o to, že zemské magnetické pole se smršťuje a opět roztahuje (docela podobně jako pružinka) a výsledkem je nestabilní prostředí, nabité částice zrychlí svůj pohyb a vytvářejí elektrický proud.

Tato geomagnetická bouře netrvala ani 24 hodin, během ní ovšem magnetické pole a částice ze Slunce uvolnily jiné částice, již předtím setrvávající poblíž Země. Tyto následně spustily v horních vrstvách naší atmosféry reakce, při nichž molekuly kyslíku a dusíku vytvářely světelné fotony.

Tímto procesem vznikla nad severem Ameriky (hlavně nad Kanadou) 19. srpna večer tamního času mohutná, zelená a modrá polární záře.

Na tomto odkazu je záběr výronu hmoty ze Slunce z 15. srpna, jak jej zachytila vesmírná observatoř SOHO. Pohybujícím se jasným objektem vlevo od Slunce je v tomto případě planeta Merkur.

Zdroje:

• NASA 20. 8. 2014