Přestože nad částí území našeho státu bylo více či méně zataženo, podařilo se řadě lidí pozorovat neobvyklou událost. Někde zahlédli velmi jasný objekt mezi mraky, jinde byla oblačnost tak hustá, že bylo vidět jen její nečekané zjasnění. Světlo bylo na okamžik tak intenzivní, že předměty vrhaly stíny. Celkově jev trval zhruba šest sekund a byl pozorován jak z Čech a Moravy, tak i ze Slovenska a jižního Polska.
Průlet mimořádně jasného meteoru, který by se mohl označit jako superbolid, zachytilo i několik speciálních kamer, určených pro pozorování těchto objektů. Podle Pavla Spurného, vedoucího Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, bolidová síť objekt zaznamenala ze sedmi míst. Díky tomu bylo možné získat řadu podrobných údajů o tělese, jež vlétlo do zemské atmosféry. Vyplývá z nich, že jeho původní hmotnost byla kolem 100 kilogramů a v maximu dosáhlo jasnosti srovnatelné, nebo ještě větší, než Měsíc při úplňku. Takto jasný meteor bývá pozorován v průměru tak jednou za pět až deset let.
Maximální jasnost je v dobré shodě s hodnotou -14 magnituda, kterou uvedl ve svém článku Jakub Koukal, koordinátor pozorování meteorů ve Společnosti pro meziplanetární hmotu České astronomické společnosti. Při psaní se opíral o data, získaná ze sítě EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database). V této databázi se shromažďují údaje pořízené speciálními videokamerami. V České republice bolid alespoň částečně zaznamenaly čtyři kamery, zařazené do této databáze: Kroměříž ENE, Valašské Meziříčí N, Otrokovice N a Maruška SW. Podle nich bolid prolétl oblohou v čase 17:16:45 SEČ a předběžně vypočítaná dráha ukazuje, že náležel roji prosincových delta Arietid. Nejednalo se tedy o Geminidu, i když ty byly v té době už také několik dní činné.
Pavel Spurný dále konstatuje, že se v tomto případě jednalo o poměrně vzácnou událost, kdy celé těleso nezaniklo v zemské atmosféře. Sice se rozpadlo na menší části, ale velmi pravděpodobně některé z nich dopadly až na zemský povrch. Velikost největšího úlomku se odhaduje na 10 cm a hmotnost možná až 1 kg. Další části, kterých může být značné množství, budou drobnější.
Hned druhý den se skupina astronomů v čele s Pavlem Spurným vydala do okresu Žďár nad Sázavou. Zde by se totiž podle výpočtů měly nacházet zbytky nebeského cestovatele. Zatím se jedná o předběžně vypočítanou lokalitu, jejíž rozměry jsou jeden nebo i více kilometrů čtverečních. Astronomové však stále pracují na jejím zpřesňování, protože hledání tak malého tělesa v zalesněné a poměrně členité krajině je nesmírně obtížné. Hlavními neznámými, které se musí ještě do výpočtů dosadit, je směr a intenzita větru v různých výškách. Tyto veličiny totiž silně ovlivňují těleso v poslední fázi, kdy již padá k zemskému povrchu volným pádem. Až budou známy s dostatečnou přesností, oblast hledání se po výpočtech výrazně zmenší.
Přesné umístění lokality astronomové nezveřejnili, protože se obávají příchodu tzv. "lovců meteoritů", kteří by mohli neodborným přístupem k hledání oblast poničit. Navíc, pokud by byli úspěšní, hrozí, že meteority prodají do soukromých sbírek a vědci se k nim již nedostanou.
V době psaní článku (15. prosince) se žádný meteorit nepodařilo najít, ale pátrání po něm je teprve v začátcích. Pokud by nakonec bylo korunováno nálezem, jednalo by se o velký úspěch. Dráha bolidu v atmosféře je spolehlivě zdokumentována a ze získaných dat je možné vypočítat i původní dráhu mateřského tělesa ve sluneční soustavě. Nalezený meteorit by se tak dostal do malé skupiny meteoritů "s rodokmenem", kterých je dosud známo jen kolem dvou desítek.
Aktualizace: Astronomům se podařilo oblast dopadu hlavního tělesa zúžit na rozměry přibližně 200×300 metrů a odtajnili její umístění. Leží asi jeden kilometr jihozápadně od obce Rudolec. Problém je v tom, že se v ní nachází husté smrkové mlází, které je velice obtížně prostupné a v některých místech dokonce bažinaté. Menší úlomky se mohou nacházet poblíž pomyslné spojnice obcí Ždánice, Řečice a Rudolec – viz mapka.
Zdroje:
Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.
|
