Video: Bojujme o hvězdy nad hlavou
Video + anglické titulky ke stažení:
(kodek h.264, 1440x1080 px, 256 kbps; 90 MB)
http://www.astro.cz/_data/files/2014/11/22/bojujme_o_hvezdy.zip
Světelné znečištění nebo též světelný smog je termín, se kterým jsme se již mnohokrát setkali. Ať už při nějaké přednášce, akci hvězdárny nebo od jiných zdrojů například v souvislosti se založením oblasti tmavého nebe. Vzniká přímým a neúčelným svíceným umělého osvětlení do horního poloprostoru, tedy tam, kam svítit netřeba. Na prachových částicích (zejména na smogu z měst) se pak světlo rozptyluje a putuje dál až stovky kilometrů za obzor. Na vině jsou například špatně konstruované kulové lampy, lampy s kopulí či (bohužel) i světla mířící přímo vzhůru. Mezi nejškodlivější zdroje světelného znečištění přitom patří noční reklamy v podobě oslnivých LED billboardů nebo zbytečně celonoční nasvěcování kulturních či historických památek. Přitom, jak praví lobbisté, nejde o to zhasnout, pouze svítit účelněji. Jinými slovy – začít pomalu obměňovat všechna špatná osvětlení za vhodnější a rovněž ekonomicky střízlivější. Více se dozvíte například na stránkách http://svetelneznecisteni.cz/.
 Ve větším městě už hvězdy nad hlavou skoro neuvidíme. Při vyšší míře smogu se světlo od lamp svítících vzhůru rozptyluje na částicích ve vzduchu a vytváří nepříjemnou nažloutlou „oponu“ mezi pozorovatelem na zemi a hvězdnou oblohou. Foto: Charlie Brown, Wikipedia Commons.
Oblasti tmavé oblohy jako první rozumné vlaštovky
O tom, že se v České republice světelné znečištění bere vážně, svědčí existence již tří přírodních parků tmavého nebe. Jizerská oblast tmavé oblohy (http://www.izera-darksky.eu/) byla první oficiálně vyhlášenou v roce 2009 při příležitosti Mezinárodního roku astronomie. O 4 roky později ji následovala Beskydská oblast (http://www.boto.cz/) a letos na podzim se k nim přidala i západočeská Manětínská oblast (http://manetinskatma.cz/). Založení všech těchto oblastí přitom bylo realizováno neziskovými organizacemi, mezi jejichž členy byste našli například ekology, hasiče, zástupce lesní správy a neposledně také amatérské i profesionální astronomy. Cílem vzniku všech těchto oblastí je nejen ochrana přírodní tmy (a přírody samotné před vlivem nadměrné hladiny parazitního světla), ale rovněž popularizační. Právě návštěvou těchto oblastí si můžete alespoň v rámci možností prohlédnout hvězdné nebe v takové kráse, o jaké se jinak naše děti už jen učí návštěvou hvězdáren a planetárií.
 Bohužel prognóza je zatím taková, že pokud s tím lidé nezačnou bojovat v globálnějším měřítku, tak ani v těchto oblastech dlouho krásu hvězdné oblohy nebudou moci obdivovat. Jas nebe vlivem světelného znečištění ve všech větších městech i nadále nezadržitelně roste. A nezáleží na tom, jak moc se bude daná oblast před ním chránit – vliv neúčelného svícení je znát i na stovky kilometrů daleko. Přesto se ale Česká republika stává plochou i množstvím oblastí temné oblohy na svou rozlohu významným státem aktivně upozorňujícím na celý problém.
Někde laxní přístup, jinde naopak vážný
Ačkoliv vhodná řešení se již nabízejí, jejich realizace je v různých místech na světě mimořádně pomalá a stále naráží na nepochopení u důležitých státních orgánů či na finanční náročnost. Nepomáhají ani argumentace finanční návratnosti z instalace úspornějších světel do budoucna či oprávněné ekologické agitky. Mezitím hynou i celé druhy noční zvěře, silniční provoz v noci je na některých místech kvůli oslnění stále více nebezpečný a neposledně se přemíra světla podepisuje i na zvýšeném procentu lidí s rakovinovým onemocněním. Už tedy dávno nejde jen o záchranu hvězdné oblohy, kterou budoucí generace patrně budou znát jen z vyprávění svých prarodičů či z projekce v planetáriích. Jde o globální problém, který bije na poplach zejména na severní zemské polokouli na většině území Evropy, USA nebo Číny. Naopak opravdu vážně berou ochranu přírody před světelným znečištěním na Novém Zélandu, v Chile a jako na první „evropské vlaštovce“ rovněž také na Kanárských ostrovech náležících Španělsku. Nový Zéland byl navíc jedním z prvních, který bez dlouhých debat podepsal v roce 2007 rezoluci Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu (http://www.darksky.org/) a začal se podle ní striktně řídit. V Česku je bohužel tento krok zatím v nedohlednu.
 Jak svítí lidé v noci na celém světě? Na to odpovídá tato mozaikovitá mapa pořízená družicí z oběžné dráhy Země. Je patrné, že nejvíce tíží světelné znečištění Evropu, východ USA, Indii, Čínu a Japonsko. Naopak státy na jižní polokouli mají mnohem více míst s přírodně tmavým nebem. Foto: NASA.
 Unikátní projekt Brána do vesmíru
Upozornění na problém o světelném znečištění je jen jedním z mnoha pestrých cílů projektu Brána do vesmíru, který společně realizovala Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Kysucká hvezdareň v Kysuckom Novom Meste na Slovensku. Cílem projektu s podtitulem „Experimentem k poznání“ je především neotřelým a hravým způsobem zvýšit vzdělanost (nejen) v oboru astronomie na školách mezi studenty i učiteli. Pokud jde o českou část, byl v rámci projektu na valašskomeziříčské hvězdárně otevřen unikátní geopark ukazující geologickou historii napříč nejen Českem, ale i celou Evropou. Rovněž zde můžete spatřit velmi poučné vzdělávací nástroje jako sluneční hodiny, model Sluneční soustavy v měřítku velikostí planet, místní poledník či velmi bohatou astronomickou i geologickou výstavu ve vstupní hale hvězdárny. Další informace o projektu najdete na webových stránkách http://www.branadovesmiru.eu.
Online odkazy:
[1] Stránka projektu Brána do vesmíru: http://www.branadovesmiru.eu
[2] Interaktivní Google mapa světelného znečištění: http://www.lightpollutionmap.info
[3] Jizerská oblast tmavé oblohy: http://www.izera-darksky.eu/
[4] Beskydská oblast tmavé oblohy: http://www.boto.cz/
[5] Manětínská oblast tmavé oblohy: http://manetinskatma.cz/
[6] Oficiální česká stránka o světelném znečištění: http://svetelneznecisteni.cz/
[7] Light At Night: Mixed Blessing (anglicky): http://whyfiles.org/2012/light-at-night-mixed-blessing/ |
