logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Hmotná obálka z hvězdy G79 29 0 46
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Meteorický roj na Merkuru 2015.02.11 06:00

Meteorický roj na Merkuru, představa umělce Foto: NASAZdá se, že nejbližší planeta u Slunce – Merkur – je pravidelně bombardována meteorickým deštěm. Ten je pravděpodobně spojený s kometou, která produkuje četné meteorické roje také na Zemi – Enckeovou kometou. Možný objev tohoto meteorického roje na Merkuru je opravdu vzrušující a obzvlášť důležitý, protože prostředí z plasmy a prachu kolem planety je relativně neprozkoumané.

Meteorický roj nastane, když se planeta střetne s troskami komety, popřípadě asteroidu. Malé částice prachu či úlomky kamene a ledu vytvářejí při přiblížení komety ke Slunci její ohon, větší kusy za sebou kometa při letu zanechává po celé své dráze. Jak jistě všichni víme, na Zemi můžeme pozorovat během roku mnoho meteorických rojů. V létě jsou například velmi známé Perseidy (mateřským tělesem je kometa Swift-Tuttle), v prosinci spolehlivé Geminidy, meteorický roj související s prakticky neaktivní kometou Phaeton – toto těleso bylo po dlouhou dobu považováno za asteroid.

Stopy, které ukazují na existenci meteorického roje na Merkuru, byly objeveny ve velmi tenkém halu plynů, kterou tvoří exosféru planety. Tu v současnosti zkoumá sonda MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging).
Hlavní indicií zjištění výskytu meteorického roje na Merkuru je pravidelný nárůst vápníku v exosféře. Měření atmosféry a složení povrchu zjištěná pomocí spektrometru na sondě MESSENGER ukázaly sezónní nárůst vápníku, k němuž docházelo pravidelně v průběhu prvních devíti let po vypuštění sondy, která byla v březnu 2011 navedena na stabilní oběžnou dráhu kolem Merkuru po dvou průletech kolem Venuše a třech kolem Merkuru.

Hlavní příčinou kolísání objemu vápníku je déšt malých prachových částic dopadajících na planetu, které tímto vyvrhují molekuly vápníku z povrchu do atmosféry planety. Tento proces, nazývaný impaktní odpařování, neustále obnovuje plyny v exosféře Merkuru. Nicméně tento neustále dopadající meziplanetární prach z vnitřní části sluneční soustavy nemůže sám o sobě vytvářet periodický nárůst vápníku v atmosféře. To naznačuje pravidelný zdroj prachu nad rámec běžného bombardování planety, například částice z trosek komety. Výzkum hrstky komet křížící dráhu planety Merkur ukazuje, že pravděpodobným zdrojem těchto periodických změn na planetě je komplex komety Encke, který je výrazným zdrojem meteorické aktivity i na Zemi.

Enckeova kometa byla objevena francouzským astronomem Pierrem Méchainem roku 1786. Není však pojmenovaná po svém objeviteli, ale po Johannu Enckeovi, který provedl výpočty její dráhy a stanovil oběžnou dobu na 3,3 roku. Od svého objevu byla ze Země pozorována již mnohokrát, vzhledem k odhadu značného stáří komplexu komety Encke zanechala ve své dráze spoustu vyvrženého materiálu. To se projevilo samozřejmě také v meteorické činnosti na Zemi, nejznámějším meteorickým rojem spojeným s kometou Encke jsou pravděpodobně Tauridy, které mají maximum v listopadu a obsahují dvě větve, severní a jižní. Dále je s komplexem komety Encke spojeno množství dalších meteorických rojů, které jsou v činnosti od srpna do února. Většinou se jedná o roje nižšími frekvencemi a dlouhou dobou aktivity, což ukazuje na značné stáří celého meteorického komplexu této komety.


Kometa 2P/Encke. Autor: Damian Peach

Pokud je tedy tento scénář správný, je Merkur obřím lapačem prachu. Povrch Merkuru je neustále bombardován částicemi mezihvězdného prachu, jelikož atmosféra Merkuru je příliš řídká a nezachytí tudíž žádné částice, jak je tomu např. na Zemi. Kromě toho však Merkur pravidelně prochází prachovou bouří částic, které s nejvyšší pravděpodobností pochází z komety Encke.

Vědci vytvořili detailní počítačové simulace, aby otestovali hypotézu souvislosti komety Encke a meteorického roje na Merkuru. Data získaná ze sondy MESSENGER se nicméně od očekávaných výsledků odchylovala. Tyto odchylky jsou  pravděpodobně způsobeny gravitačními změnami dráhy komety Encke v důsledku působení planety Jupiter a také dalších těles ve Sluneční soustavě.

Změny množství vápníku v atmosféře Merkuru související s polohou planety na své orbitě jsou známé již několik let a jsou výsledkem výzkumu sondy MESSENGER. Avšak spojení těchto variací s meteorickým deštěm a konkrétní kometou je nové. Studie, která se tímto zabývá, by měla poskytnout základ pro další výzkum interakce meteorických rojů s Merkurem v prostředí vnitřní části Sluneční soustavy.

Zdroj: http://www.nasa.gov/news

  Gorková Sylvie   Zobrazeno: 2629x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce