Označení meziplanetární dálnice bylo vymyslel Martin Lo, jehož software byl použit k plánování trasy mise Genesis. Ta nyní využívá dálnici na své misi při zkoumání slunečního větru. Genesis by se měla vrátit na Zemi s nasbíranými částicemi slunečního větru. Většina misí na své cestě využívá planet a měsíců ke gravitačnímuurychlení. Návrh Martina Lo využívá jiného přístupu. Síly z mnoha směrů (od Slunce, planet a jejich měsíců) se v některých místech navzájem vyruší a tak vytvoří "cesty" v gravitačním poli. Pokud budou sondy sledovat tyto cesty, nebudou muset překonávat gravitční pole a ušetří palivo. Každá planeta a měsíc mají okolo sebe pět bodů, zvaných Lagrangeovy body. V nich se vyrovnává gravitační působení těchto dvou těles. Sonda může zůstat na tomot místě s minimální spotřebou paliva.K nalezení meziplanetární dálnice zmapoval Lo několik možných letových tras mezi Lagrangeovými body. Jako vlákna spojená dohromady při tvorbě lana, tvoří možné cesty tunely ve vesmíru. Lo plánuje zmapování těchto tras v celém slunečním systému. Výzkum je založen na teoretické práci, kterou započal v devatenáctém století francouzský matematik Henri Poincare. V roce 1987, byla sonda International Sun-Earth Exploer 3 první misí využívající energeticky nenáročnou orbitu okolo Lagrangeova bodu. Později v roce 1985 byla s použitím málo energeticky náročné trasy mezi Zemí a Měsícem sonda vyslána k prvnímu setkání s kometou - Giacobini-Zinner. V roce 1991 použití jiné metody k analýze energeticky nenáročných oběžných drah umožnilo japonské misi Hiten dosáhnout Měsíce. Inspirován touto pionýrskou prací a výzkumem vedeným týmem z univerzity v Barceloně, Lo přišel s teorií meziplanetární dálnice. Lo a jeho kolegové přetvořili matematickou teorii meziplantární dálnice v nástroj zvaný "LTool". LTool byl v JPL použit k optimalizaci trasy sondy Genesis. Genesis byla vypuštěna v srpnu 2001. Letová trasa byla určena takto: sonda opustí Zemi směrem k Lagrangeovu bodu. Po pěti obězích okolo tohot bodu poklesne oběžná dráha a bez jakýchkoliv manévrů sonda mine Zemi a přesune se do Langangeova bodu na druhé straně planety. Nakonec se sonda vrátí do horních vrstev atmosféry a odhodí vzorky slunečního větru na poušť v Utahu. Genesis nebude potřebovat žádné palivo. Neboť mnoho vlivů zůstává neodhadnutelných, bude nutné vykonat drobné korekce až Genesis ukončíoběhy okolo Lagrangeova bodu. Úspory na palivu povedou k levnějším misím. Zdroj |
