logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Vesmírné kolize 2002.11.25 07:43

Přibližně každých deset let dojde ve vrchních vrstvách atmosféry Země k výbuchu srovnatelnému se třemi hirošimskými bombami. Tyto exploze nemají původ v zakázaných nukleárních testech. Jedná se o kolize Země s asteroidy. Podrobnou studii založenou na datech z vojenských družic vypracoval tým pod vedením Petera Browna z University of Western Ontario. Výsledky jsou poměrně optimistické.

Tato práce nutí k zamyšlení, ale výsledky nejsou tak katastrofické, jak se většina lidí obává. Podle výsledků této studie si můžeme trochu oddychnout. Předpokládalo se, že 10ti megatunová exploze - ekvivalent největší vodíkové pumy testované v padesátých letech - nastává průměrně jednou za dvě až tři století. Brown a jeho kolektiv snížili odhad na jednu explozi za tisíc let. Pokud to je správný výsledek, pak si můžeme opravdu odpočinout. Poslední takováto exploze nastala v minulém století.

V roce 1908 explodoval meteorit ve výšce 6km nad neobydlenou oblastí Tunguzska na Sibiři. Výbuch zničil les na ploše několik set čtverečních kilometrů. Lidé ve vzdálenosti 60km byli sraženi na zem. Hlídači sobů ve vzdálenosti 30km od epicentra výbuchu byli vymrštěni do vzduchu - jeden z nich prý zemřel po nárazu na strom.

Dopad velkého asteroidu může mít katastrofální následky a většinou zanechá jasně patrné stopy - například známý kráter v Arizoně. Takovéto srážky jsou velmi řídké. Mnohem častěji zkříží dráhu Země menší tělesa. Objekty o velikosti 100m v průměru se většinou rozpadnou v atmosféře a my je můžeme sledovat jako bolidy. Menší tělesa pak uvidíme jako jasné meteory.

Vojenské družice na geostacionární dráze mohou sledovat jednu hemisféru Země. Přitom jsou konstruovány tak, aby zaznamenaly světlo pocházející z motoru startující rakety. Lze je tedy použít i k detekci impaktů vesmírných těles. V období Únor 1994 - Září 2002 bylo zaznamenáno 300 nárazů. Z intenzity záření a doby trvání záblesku určil tým P. Browna přibližné rozměry jednotlivých těles.

Výsledek jen potvrzuje dřívější varování, že je třeba průběžně sledovat oblohu a vyhledávat malá, potenciálně nebezpečná tělesa. Výsledky sice naznačují nižší pravděpodobnost katastrofická srážky, ale jedná se o statistický odhad. Průměr je velmi ošidný statistický nástroj. Tunguzská katastrofa se může opakovat již příští týden a poté se nic nemusí stát dva tisíce let. Průměr - srážka jednou za dva tisíce let - zůstane zachován.

Zpracováno dle nature.com

  Mokrý Karel   Zobrazeno: 5206x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce