| Planeta Jupiter je s přehledem největší planetou sluneční soustavy. Její hmotnost je 2,5 větší než hmotnost všech planet dohromady. Není proto divu, že kolem ní obíhá nejvíce měsíců. Zatím jich známe 39 a z nich 11 nových bylo nyní pojmenováno. Obrázek: Koláž planety Jupiter se svými největšími družicemi (v pořadí odshora dolů) Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Snímky byly pořízeny sondami Voyager a Galileo, JPL, NASA. |
Známe 102 družic O existenci přirozené družice Země, Měsíce, ví lidstvo odnepaměti, stačí pozvednout oči k nebi. Otázku, zda i jiné planety mají své měsíce, pomohl zodpovědět až vynález dalekohledu a pozorování Galilea Galileiho na přelomu let 1609 a 1610. Tehdy si všiml čtyř nejjasnějších jupiterových měsíců Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Rozvoj techniky pomohl postupně odhalit i další družice u všech planet kromě Merkura a Venuše. Dnes jich je znám úctyhodný počet 102. Jejich průměry se pohybují v rozmezí kilometrů a desítek kilometrů, výjimečně několika set kilometrů. Planety sluneční soustavy a jejich družice | Planeta | počet družic | | Merkur | 0 | | Venuše | 0 | | Země | 1 | | Mars | 2 | | Jupiter | 39 | | Saturn | 30 | | Uran | 21 | | Neptun | 8 | | Pluto | 1 | 11 nových družic Nové družice Jupitera byly objeveny při pozorování 3,6 metrovým dalekohledem na Havaji na přelomu let 2001 a 2002. Družice čekaly na své objevení dlouho, protože se jedná o malá tělesa o rozměrech 3 až 9 kilometrů. Kolem Jupiteru oběhnou asi jednou za dva roky. Nejblíže k planetě je měsíc Themisto, proto mu to trvá jen 130 dní. Velký sklon jejich drah svědčí o tom, že kolem planety neobíhají od jejího vzniku, ale že to byly kdysi planetky, které Jupiter svým ohromným gravitačním polem později zachytil. Nově pojmenované družice Jupitera| Předběžné | Konečné | průměr | vzdálenost od | oběžná doba | | označení | označení | (km) | Jupitera (km) | (dny) | | S/1999 J1 | Callirrhoe | 9 | 24 100 000 | 758,8 | | S/1975 J1 (S/2000 J1) | Themisto | 8 | 7 507 000 | 130 | | S/2000 J8 | Magaclite | 5 | 23 911 000 | 758,1 | | S/2000 J9 | Taygete | 5 | 23 312 000 | 730 | | S/2000 J10 | Chaldene | 4 | 23 387 000 | 733,7 | | S/2000 J5 | Harpalyke | 4 | 21 132 000 | 624,6 | | S/2000 J2 | Kalyke | 5 | 23 745 000 | 750,8 | | S/2000 J3 | Iocaste | 5 | 20 216 000 | 585,2 | | S/2000 J4 | Erinome | 3 | 23 168 000 | 723 | | S/2000 J6 | Isonoe | 4 | 23 078 000 | 718,7 | | S/2000 J7 | Praxidike | 7 | 20 964 000 | 617,2 | Je mnohaletým zvykem pojmenovávat družice planet podle postav z řecké a římské mytologie. Jupiter sám byl římský bůh. Mezinárodní astronomická unie schválila názvy 11 nových měsíců podle jmen jupiterových milenek, případně dětí a vnoučat. Pro zajímavost uveďme, že se astronomové u pojmenovávání vnějších jupiterových družic drží ještě jednoho kritéria. Jména měsíců, které obíhají kolem planety ve stejném směru, jakým Jupiter obíhá kolem Slunce, končí písmenem "a", jména měsíců s opačným směrem oběhu pak končí na "e". Proč některé družice obíhají planetu opačným směrem je pro astronomy stále záhadou. |
