Otevírací doba v srpnu denně kromě pondělí 9 - 17, od září út - pá 9 - 17, so a ne 10 - 18.

Výstava Kepler a Praha je jednou z akcí grantu EU v rámci programu Cultura 2000. Cílem projektu s názvemWorld View Network - Formování pohledu na svět je představit veřejnosti spolupráci a vzájemné ovlivňování pěti astronomů světového formátu, jejichž dílo významně ovlivnilo poznání světa. Jedná se o Mikuláše Koperníka (1473 - 1543), Tychona Brahe (1548 - 1601), Galilea Galilei (1564 - 1642), Johanna Keplera (1571 - 1630) a Isaaca Newtona (1642 - 1727). Tento cíl bude naplněn společnou výstavou, pořádáním dílčích sympozií a seminářů na dané téma, vytvořením multimediální internetové stránky, vydáním sborníku. V neposlední řadě by měl být také zájem turistický, protože místa, kde zmínění astronomové žili a pracovali, jsou vysoce atraktivní.

V životě německého astronoma Johanna Keplera, který působil na několika místech ve střední Evropě (Tübingen, Graz, Praha, Linz, Ulm, Sagan), zaujímá čelní místo jeho dvanáctiletý pobyt v centru českého království v Praze, kde pracoval v letech 1600 - 1612. Kepler se zapsal nesmazatelně do historie Prahy. Patří k nejpřednějším vědeckým osobnostem historie činným v Praze. Je zakladatelem nebeské mechaniky a mo-derního názoru na astronomické uspořádání světa, bývá též nazýván obnovitelem astronomie a zakladatelem moderní optiky. Působení Keplera v Praze je spojeno s dalšími vědeckými osobnostmi, jako jsou dánský astronom Tycho Brahe, mechanik, hodinář a matematik Jost Bürgi, rektor Karlovy univerzity Martin Bacháček a další.

Praha je významnou křižovatkou v dějinách astronomie, kde se setkávaly jak vědecké osobnosti, tak i názory, které posunuly dál vědecké poznání v astronomii. Setkání a spolupráce Keplera a Braha v pražském prostředí vytváří jeden ze základů novodobé astronomie. Praha byla jedním z míst, odkud se dostávaly dále do Evropy pokrokové myšlenky Mikuláše Koperníka o uspořádání planetární soustavy. Mezi Prahou a Florencií probíhala čilá korespondence Keplera s Galileim, která dala podnět ke zdokonalování nové pomůcky astronomů, dalekohledu. Z Prahy se dostaly dál do Evropy zákony o pohybu planet, které se staly jedním z pilířů astronomického vědění a ovlivnily Newtona při formulaci zákonů o působení sil mezi tělesy sluneční soustavy.

Základem výstavy jsou trojrozměrné i dvojrozměrné exponáty ze sbírek NTM, především ze sbírek exaktních věd (přístroje, mapy, veduty), archivu (plán Rudolfovy štoly) a knihovny (publikace). Tento výběr je doplněn předměty z Muzea města Prahy (6), Národní knihovny (13), Národního muzea (3), Rychnova nad Kněžnou (1), Národní galerie (1), Hvězdárny a planetária (1), Benátek nad Jizerou (1), Uměleckoprůmyslového muzea (3), Severočeského muzea Liberec (1), Moravské galerie Brno (1), Západočeského muzea Plzeň (1).