Vega
 Vegu viděl na obloze snad každý. Tato hvězda ze souhvězdí Lyry je nejjasnější hvězdou viditelnou ze severní polokoule a pátou nejjasnější hvězdou celé oblohy. Dominuje letnímu trojúhelníku skládajícímu se ze tří nejjasnějších hvězd severní oblohy (Vega, Deneb, Altair) a alespoň teoreticky je u nás pozorovatelná každou noc. V současné době je pozorovatelná hned po setmění na severozápadním obzoru, nebo zase až ráno na severovýchodě. Nyní se hvězda stane ještě přitažlivějším objektem - zřejmě kolem ní obíhá dosud neznámá planeta.
Vega je tak jasná, protože je od Slunce vzdálena jen 25 světelných let. Ve srovnání s průměrem naší galaxie100 000 světelných let, kde se všechny hvězdy viditelné na obloze nacházejí, je to opravdu blízko. Vega je navíc teplejší a větší než Slunce a vydává tak do prostoru 50 krát více světla. |
Tajemství v prachu
Před dvaceti lety odhalila astronomická družice, že je hvězda Vega obklopena prstencem nespočetného množství malých prachových zrníček. Hvězdu tedy nevidíme přímo, ale je to podobné, jako bychom se na ni dívali přes hustý dým. V roce 1998 byla přítomnost prstence potvrzena a navíc se zjistilo, že není pravidelný, ale obsahuje struktury podivných tvarů. Počátkem roku 2002 se objevily teorie, že tato zhuštěná místa zahalená v prachu mohou ukrývat neznámu planetu. Prachových disků kolem hvězd je známo mnoho a některé z nich mají podobné nepravidelnosti jako tento prstenec u Vegy. Takže planet ukrytých v prachových prstencích může být více. Planeta velikosti Neptunu
Hledání planet mimo sluneční soustavu se v posledních osmi letech velmi rozmohlo a už jich známe více jak 100. Všechny jsou ale obrovské, často několikrát větší než Jupiter. Pravděpodobnost výskytu života na takových obřích plynných planetách je bohužel téměř nulová. Proto se astronomové snaží najít planety menší, tedy více podobné naší Zemi. Velký pokrok oznámili astronomové z Královské observatoře ve skotském Edinburgu. Dle jejich počítačové simulace se ponořena v prachu kolem Vegy nachází planeta o rozměrech Neptunu. Je tedy podstatně menší než všechny dosud známé planety u cizích hvězd.
 Neptun je ovšem stejně jako Jupiter plynné těleso bez pevného povrchu či oceánu, kde by nějaký život mohl existovat. Zřejmě i nově objevená planeta u Vegy nenese žádný život. Přesto je to významný objev, protože jednak dokazuje zlepšující se výsledky astronomů při snaze objevovat stále menší planety podobnější Zemi, a také proto, že kolem Vegy mohou obíhat i jiné planety, z nichž některá může být Zemi velmi podobná. Život u jiných hvězd
Lidstvo se odpradávna snaží zodpovědět otázku, jestli jsme ve vesmíru sami. Ještě před 150 lety byly všeobecně přijímány spekulace, že život ve sluneční soustavě je běžnou záležitostí a například na Měsíci žijí Selénité, na Marsu Marťané, na Venuši Venušané, apod. S rozvojem biologie a družicovým průzkumem planet lidstvo vystřízlivělo ze své naivní představy životem překypujícího vesmíru kolem nás. Ukazuje se, že podmínky pro vznik života na Zemi jsou velice přísné - stačí drobná odchylka a život buď zanikne nebo nevznikne vůbec. Naděje na objev mimozemského života ale stále žije jak ve sluneční soustavě (největší naděje jsou vkládány do hlubokého oceánu jupiterova měsíce Europa), tak především u jiných hvězd. Současný objev planety velikosti Neptuna nás přiblížil době, kdy budeme běžně objevovat planety velikosti Země. |
