K tomuto závěru dospěla výše uvedená skupina australských vědců, kteří si dali za úkol vypracovat mapu "galaktické zóny života". Vytvořili k tomu evoluční model Mléčné dráhy. Pokusili se určit časovou a prostorovou oblast, ve které se zachovávaly čtyři nejdůležitější podmínky pro vznik života.

První a nejdůležitější podmínkou byla přítomnost hvězd, kolem kterých by se mohla vytvořit planetární soustava. Druhou podmínkou je přítomnost dostatečného množství těžkých prvků, schopných vytvořit planety podobné Zemi. Třetí nutný faktor - dostatečně velká a bezpečná vzdálenost od vybuchujících supernov, které by jinak mohly zahubit rozvíjející se život. A nakonec čtvrtou nezbytnou podmínkou je dostatečně dlouhá doba pro biologickou evoluci.

Doposud neznámá oblast se "vynořila" v podobě jakéhosi prstence kolem centra Galaxie. Vznikla před 8 miliardami let a nacházela se ve vzdálenosti 25 000 světelných let od středu Galaxie. Tato zóna se pomalu rozšiřovala a nyní obsahuje hvězdy ve stáří od 4 do 8 miliard let, a to představuje 10 % všech hvězd v naší Galaxii.

Samozřejmě to neznamená, že kolem každé z těchto hvězd se to přímo hemží na vhodných planetách zelenými mužíčky. Nikdo doposud neví, jaké nezbytně nutné podmínky musí být splněny pro zahájení tak složitého procesu, jako je vznik života. Možná se jedná ještě o nějaké další podmínky, než byly uvedeny v úvodu tohoto článku. V poslední době se objevily práce, z kterých vyplývá, že planety zemského typu mohou vzniknout pouze tehdy, existuje-li u vhodné hvězdy obří planeta typu Jupitera. A takové hvězdy s podobnými planetami existují - dnes jich známe již více než 100. (Tyto planety však většinou krouží kolem hvězd ve vzdálenostech pouhých několika miliónů km, zatímco Jupiter se nachází ve vzdálenosti přibližně 750 miliónů km od Slunce. Je například možné, že tyto obří planety rovněž vznikly ve velké vzdálenosti od hvězdy a v průběhu svého vývoje migrovaly do její blízkosti. Přitom zřejmě "pohltily" planety zemského typu v menších vzdálenostech od hvězdy - pozn. překladatele.)

Obíhají-li kolem těchto hvězd také planety zemského typu, to zatím astronomové nejsou schopni zjistit. Avšak ani obří planety u jiných hvězd zatím nemůžeme přímo pozorovat. O jejich existenci víme jenom díky jejich velké hmotnosti - při oběhu kolem hvězdy na ni působí svojí gravitací, a tím způsobují pohyb hvězdy kolem společného těžiště. A tyto nepatrné odchylky v poloze či vzdálenosti od Země astronomové dovedou zaznamenat.

Australští astronomové nepočítali s tím, že se jim podaří objevit místa v Galaxii, kde existuje život. Pouze pátrali po oblastech, kde potenciálně existuje možnost biologického vývoje. Zjednodušeně řečeno, 10 % hvězd v naší Galaxii se účastní loterie s názvem "život". Výsledek může být takový, že existuje pouze jeden život - na planetě Zemi.

Naději na objev života jinde ve vesmíru posílil i objev hvězdy, která je téměř k nerozeznání od Slunce. Jedná se o hvězdu 18 Scorpii v souhvězdí Štíra. Podrobnější informace o této hvězdě zde byly již prezentovány v článku s názvem "Dvojník Slunce objeven." Jestli u této hvězdy existují planety, zatím nevíme. Avšak již samotná existence dvojníka Slunce naznačuje, že hvězda zvaná Slunce není v naší Galaxii výjimkou.

Zdroj: spacenews.ru