Na pokračování projektu ARES bylo vyčleněno 7 miliónů dolarů pro rok 2004 a stejná částka pro rok 2005. Úkol projektantů je jasný - létající robot nebude přistávat na povrchu planety. Do atmosféry Marsu vstoupí kosmickou rychlostí a sníží svoji rychlost pomocí brzdícího štítu, který bude posléze odhozen. V další fázi letu se bude zařízení snášet na padáku, čímž rychlost pádu ještě více poklesne.

Po oddělení padáku "letadlo" rozloží křídla a ocasní plochy ve tvaru písmene "V" a uvede do činnosti raketový motor. V tomto okamžiku se bude zařízení pohybovat rychlostí 220 km/h. Po přechodu do horizontálního letu dojde k urychlení na 560 km/h. Průzkum povrchu Marsu bude probíhat z výšky 1,5 km. Vědecké informace budou průběžně předávány na Zemi. Letadlo bude schopno překonat vzdálenost 680 km. Poté "nuceně" dopadne na povrch Marsu.

O definitivním přístrojovém vybavení zatím rozhodnuto nebylo. Je však jisté, že nebudou chybět videokamery, magnetické senzory, spektrometry, analyzátory plynů a detektory přítomnosti vodní páry v atmosféře Marsu. Létající robot bude mít podobu klasického letadla o rozpětí 6,6 m. Atmosféra nad povrchem Marsu má hustotu srovnatelnou se zemským ovzduším ve výšce 30 km. Dále nižší gravitace (asi 38 % pozemské) ulehčí problém udržení se ve "vzduchu". Již v roce 2002 se uskutečnily první zkoušky modelu v poloviční velikosti. Bez problémů se uskutečnilo rozložení křídel, dálkově ovládaný let a přistání.

Podobná zařízení jako ARES by mohla v budoucnu sloužit k výzkumu Venuše, Jupitera či Titanu.

Zdroj: NASA a membrana.ru