Mléčná dráha vznikla z hustého oblaku plynu tvořeného převážně vodíkem a heliem. Postupně se vyvinula spirální ramena tak, jak je známe nyní. Mezitím se rodily a zanikaly generace hvězd. Před 4 700 miliony let vzniklo i Slunce.

Jak ke všemu došlo? Jak rychle? Jakým způsobem se během času měnilo složení a tvar mléčné dráhy? Tyto a další otázky patří mezi "horká témata" astronomů zkoumajících vznik a vývoj Mléčné dráhy a ostatních galaxií.

Výsledky patnáctiletého výzkumu Dánsko-Švýcarsko-Švédského týmu odpovídají na některé otázky.

V průběhu patnácti let pozoroval tým přes 1000 nocí s Dánským 1.5 teleskopem na ESO, La Silla (Chile) a Švýcarským 1m teleskopem v Haute-Provence (Francie). Další pozorovací čas poskytlo Harvard-Smithsonian Centrer (USA). Celkově bylo pozorováno více než 14 000 hvězd slunečního typu (takzvané F a G-hvězdy). Každá hvězda byla v průměru pozorována čtyřikrát - databáze obsahuje 63 000 jednotlivých spektroskopických pozorování. Dtabáze obsahuje další informace - o vzdálenostech, stáří, chemickém složení, rychlostech, oběžných drahách v Mléčné dráze. U každé hvězdy je také záznam, zda se jedná o dvojhvězdý (vícenásobný) systém - jde o přibližně jednu třetinu objektů.

Jedná se o výsledky projektu, který byl odstartován před více než dvaceti lety. Ve skutečnosti se jedná o splněný sen dánského astronoma Bent Strömgren (1908-1987). Bent patří mezi první "průzkumníky" při studiu historiu Mléčné dráhy - věnoval se systematickému studiu hvězd v Mléčné dráze. V padesátých letech sestrojil specielní systém k velmi přesnému měření chemického složení a stáří jednotlivých hvězd. Dánský 0,5m a 1,5m dalekohled na ESO La Silla byly postaveny k uskutečnění tohoto projektu.

Další dánský astronom Erik Heyn Olsen udělal v osmdesátých letech první krok měřením intenzity světla na různých vlnových délkách (Strömgrenův fotometrický systém) 30 000 hvězd typu A, F a G rozmístěných po celé obloze. Poté satelit Hipparcos určil přesné vzdálenosti a rychlosti těchto a dalších hvězd.

Chybějícím článekem byly rychlosti ve směru pozorování (tzv. radiální rychlosti). Tato data doplnil současný tým měřením dopplerova posunu spektrálních čar (stejná technika se používá při hledání exoplanet). K pozorování byl využit specielní přístroj CORAVEL.

Oběžné dráhy v Galaxii

Kompletní data umožňují určit dráhy jednotlivých hvězd v Galaxii a vytvořit tak "jízdní řád". Brigita Nordström: "Poprvé máme detailní informace o reprezentativním vzorku hvězdné populace. Databáze je dostatečně rozsáhlá, což umožní věrohodné statistické analýzy. Kompletní je i informace o rychlostech a násobnosti soustav. Nyní jsme na počátku zkoumání těchto dat."

Zdroj: ESO