Možná to bude pro někoho překvapivé, ale i přes veškerou snahu astronomů toho víme o vesmírných objektech jenom velmi málo. A to dokonce i v případě těch nejbližších stálic. Důležité míry a váhy, které vstupují do astrofyzikálních modelů tvorby a vývoje hvězd, totiž stále ještě odhadujeme, takže "astronomicky přesná" astronomie zůstává více než nepřesná. Je proto skvělé, že pozorovatelé u největšího dalekohledu na světě -- Velmi velkého dalekohledu na chilské hoře Paranal -- před nedávnem proměřili velikosti alespoň nejbližších hvězd -- systému α Centauri, přezdívaného též Toliman.

Co tedy o něm víme? Jedná se o nebližší dosud známý hvězdný systém, jehož vzdálenost byla velmi přesně změřena na 4,36 světelného roku. Takže kdyby se Slunce zcela hypoteticky scvrklo na velikost obyčejného grapefruitu, ležel by Toliman na opačné straně naší planety. Alfa Centauri je jasná, velmi nápadná hvězda ze souhvězdí Kentaura. Pokud na ni namíříte dalekohled, pak ihned zjistíte, že ji ve skutečnosti tvoří dvě samostatné stálice. Poněkud opodál, dva stupně jižním směrem, se navíc nachází třetí člen -- drobná, velmi nenápadná hvězda -- červený trpaslík. Je tak slabý, že ho neuvidíte ani v triedru! Má totiž jedenáctou velikost, takže je špatně pozorovatelný i v dalekohledu o průměru objektivu kolem deseti centimetrů... Právě tento vesmírný drobek je ke Slunci nejbližší hvězdou (4,22 sv. roku). Proto také nese označení Proxima, což latinsky znamená Nejbližší.

Díky "Velmi velkému dalekohledu" dnes spolehlivě víme, že dvě jasnější hvězdy obíhají kolem společného těžiště s periodou kolem 80 roků v průměrné vzdálenosti 3,6 miliardy kilometrů. Což je přibližně stejná proluka jaká dělí Uran od Slunce. Třetí Proxima se pohybuje asi 10 tisíc astronomických jednotek daleko, tj. 1,5 trilionu kilometrů. O oběhu kolem společného těžiště tudíž nemůže být ani řeč, spíše jde o volný svazek plující společně prostorem.

Při pohledu ze Země je průměr obou hlavních hvězd soustavy skutečně titěrný, pouze osm úhlových milisekund. Pod stejným úhlem bychom spatřili korunovou minci pozorovanou ze vzdálenosti pěti set kilometrů! Ze známé vzdálenosti však astronomům z Jižní evropské observatoře vyšla velmi důležitá velikosti obou stálic: jedna je o něco větší než Slunce (průměr 1,7 milionu kilometrů), druhá naopak o chlup menší (1,5 milionu kilometrů). Proxima má pak průměr jenom 0,3 Slunce. Ostatně základní charakteristiky všech tří hvězd a navíc i Slunce shrnuje tato tabulka:

Mohou kolem těchto hvězd kroužit obydlené planety? S ohledem na výstředný pohyb obou stálic je pravděpodobnost existence planet na stabilních oběžných dráhách velmi malá. Výpočty však ukazují, že je za jistých podmínek možná je. Planety se však nesmí od mateřských stálic vzdálit na více než čtyři astronomické jednotky. Ekosféra, oblast s přijatelnými podmínkami pro udržení života pozemského typu, přitom leží u jasnější složky α Centaury zhruba 1,2 astronomické jednotky daleko, u slabší asi 0,7 astronomické jednotky daleko.

U Proximy je šance na existenci obyvatelných planet ještě menší. Povrch červeného trpaslíka totiž zmítá neklid doprovázený rentgenovými erupcemi, tedy nic příjemného pro potenciální živé organismy. Je však nutné zdůraznit, že se jedná pouze o teoretické modely. Dosud zde žádná planeta nalezena nebyla a novodbá Ikárie XB-1 zatím cíl cesty určený nemá.

Jen čtyři a půl stupně od Tolimanu leží β Centauri, nazývaná též Agena či Hadar. Je sice poněkud slabší, zato je však zhruba stokrát dál. Její absolutní hvězdná velikost se odhaduje na -5,5 magnitudy. Kdyby se tedy nacházela na místě α Centauri, měla by asi -10. velikost! Zajímavé je i to, že některé hvězdy souhvězdí Kentaura bývají vidět i z našich zeměpisných šířek. Na jaře se můžete nad jižním obzorem setkat se dvěmi stálicemi třetí velikosti --- θ a ι Centauri, nad obzor ovšem nevystoupí na více jak pět stupňů.

Předchozí části:
Na výletě u protinožců: Největší kulová hvězdokupa
Na výletě u protinožců: Velký a malý býk
Na výletě u protinožců: Roztrhaná galaxie

Zdroj: denik.hvezdarna.cz