Skutečný Kříž (Crux) se nachází vzhledem k "Falešnému kříži" o 45 stupňů východněji. Ač malý, sehrál v minulosti velmi důležitou roli. Polynésané jej využívali při námořní navigaci a stále se také součástí Kentaura, zavedeného Klaudiem Ptolemaiem. Těsně nad obzorem byl pozorovatelný i z Jeruzaléma v době ukřižování Krista. Pohled na něj je ale krásný jen tehdy, když se nalézá vysoko nad obzorem. Ovšem i tak nad okolím příliš nevyniká. Leží totiž v rozsáhlé oblasti bohaté na další jasné hvězdy -- v aglomeraci Scorpius-Centaurus. Přesto všechno se stalo souhvězdí Kříže snad nejznámějším útvarem jižní oblohy. Několik států si ho dokonce umístilo na svoji vlajku: Austrálie, Nový Zéland, Brazílie, Papua Nová Guinea a Samoa. A to i přesto, že je se svými 68 stupni čtverečními plošně nejmenším souhvězdím naší oblohy. Oproti tomu největší Hydra má výměru 1303 stupňů čtverečních.

Kuriózní je i to, že na státní vlajce Nového Zélandu chybí pátá hvězda z Kříže (ε Cru), naopak Brazílie má na vlajce celou řadu dalších hvězd. Jejich poloha přitom odpovídá 20 hodinám 30 minutám místního času 15. listopadu 1889 v Rio de Janeiru, kdy král Don Pedro II formálně založil republiku. Kromě kříže se zde ocitl i Velký a Malý pes, Panna, Štír, Hydra, Jižní trojúhelník, Lodní kýl a Oktant. Modrou oblohu ve žlutém kosočtverci na zeleném poli navíc rozděluje nápis "ORDEM E PROGRESSO", což v portugalštině znamená "pořádek a pokrok". Dvacet sedm hvězd přitom symbolizuje 26 států a hlavní město, přičemž jedna hvězdička v horní části oblohy oddělená nápisem představuje jediný brazilský stát Pará, který se nachází nad rovníkem.

Zanechejme ale kartografických delikates. Poblíž β Crucis leží jedna z nejkrásnějších otevřených hvězdokup pojmenovaná Johnem Herschelem Klenotnice. Nejjasnější člen této kupy κ Crucis má jasnost asi 5,7 mag a celá NGC 4755 zabírá oblast o průměru asi deset úhlových minut. Jak se ale můžete sami přesvědčit, moc hvězd neobsahuje -- ty jasnější jsou sestaveny do jakési šipky, jedna z nich je naoranžovělá, zbývající namodralé. Krása celé kupy však tkví především v nezvyklé kompaktnosti relativně jasných hvězd.

V souhvězdí Kříže také leží větší část nejznámější temné mlhoviny nazývané Pytel uhlí nebo Temný Magellanův oblak. Má velikost asi 5x7 stupňů a nejjasnější hvězda, kterou v něm spatříte, má pouze šestou velikost. Pytel uhlí se v Galaxii nachází v oblasti mezi ramenem Střelce a Oriona ve vzdálenosti zhruba šedesát světelných let. Jeho celková hmotnost by vydala na pouhé čtyři tisíce Sluncí.

První zprávy o této nápadné "díře v obloze" pocházejí od portugalského navigátora Vincenta Y. Pinzona z roku 1499, který mimo jiné doprovázel Kolumba na první cestě do Nového světa. Známý cestovatel Amerigo Vespucci je nazval "il Canopo fosco" (Temná skvrna), někdy v té době se temné skvrně začalo přezdívat i "Macula Magellani" (Magellanova skvrna). Formální popis útvaru pak mezi roky 1511 a 1521 pořídil Peter Martyr.

Podle australských legend tvoří Pytel uhlí hlavu ptáka Emu -- je sestavený z temných mlhovin Mléčné dráhy. Hlavu pštrosa tvoří Pytel uhlí u Jižního kříže, úzký krk a bachraté tělo temné části směrem k centru, krátké nohy končí v Orlovi a Hadonoši. Jo, je to paráda.

Předchozí části:
Na výletě u protinožců: Největší kulová hvězdokupa
Na výletě u protinožců: Velký a malý býk
Na výletě u protinožců: Roztrhaná galaxie
Na výletě u protinožců: Proxima
Na výletě u protinožců: Nejkrásnější část Mléčné dráhy
Na výletě u protinožců: Na moře

Zdroj: denik.hvezdarna.cz