Vědci se zabývali především vyhodnocováním pořízených fotografií. Donald Brownlee (University of Washington, Seatle) prohlásil, že kometu Wild-2 je možno považovat za představitele unikátní třídy komet. "Předpokládali jsme, že kometa bude podobná špinavé načechrané sněhové kouli, jak si komety astronomové představují," prohlásil Donald Brownlee. "Místo toho nás první fotografie, vyslané sondou na Zemi, překvapily různorodostí povrchu, na němž jsou patrny kopce, stolové "hory", údolí a také krátery, které se evidentně musí nacházet na pevném soudržném terénu."

Předpokládá se, že krátery na povrchu jádra komety vznikly v důsledku srážek s menšími tělesy. Vědce však překvapil fakt, že v některých kráterech schází prach, úlomky kamenů a horniny, které se obyčejně v kráterech nacházejí. Je pravděpodobné, že jádro komety je složeno z křehkého materiálu, který po nárazu cizího tělesa odlétl od komety v důsledku její zanedbatelné gravitace. Jádro komety však musí být dostatečně pevné k tomu, aby se na něm udržely strmé svahy a útesy.

Další záhadou je zjištění, že na povrchu jádra komety Wild-2 scházejí malé krátery. Byly objeveny pouze velké krátery, jejichž stáří zřejmě činí několik miliard roků. Brownlee předpokládá, že malé krátery mohly "zmizet" v důsledku eroze. Nezvykle vypadají dvě velké prohlubně, tvarem připomínající lidské šlépěje. Jejich stěny jsou téměř vertikální, dno je ploché. Útvary se jen velmi málo podobají stopám po dopadu meteoritů. Oba útvary byly předběžně pojmenovány jako "Left Foot" a "Right Foot".

Dalším velkým překvapením byla přítomnost velkého množství výtrysků (jetů), tvořených plynem a prachovými částicemi, tryskajícími z podpovrchových vrstev komety. Vědci se domnívají, že plyny a prachové částice unikaly pouze do malé vzdálenosti, kde se rozptýlily a vytvořily jakési haló kolem kometárního jádra. Mohutné výtrysky vznikají tehdy, když Slunce ozařuje oblasti ledu pod povrchem jádra komety. Pevný led se přeměňuje přímo na plyn (bez přechodu do kapalné fáze). Pod tlakem pak uniká do okolního vakua rychlostí až několika stovek kilometrů za hodinu. Přitom s sebou strhává prachové částice a drobné úlomky hmoty.

"Během průletu kolem jádra komety Wild-2 byla sonda bombardována přibližně 1 miliónem částic za sekundu," prohlásil Thomas Duxbury (NASA, JPL, Pasadena). Dvanáct částic, některé větší než kulka, proniklo přes horní vrstvu ochranného štítu sondy. Zpracovávání fotografií a dalších dat ze sondy STARDUST bude pokračovat.

Zdroj: spacedaily.com