Luan Enjie, ředitel CNSA a vedoucí lunárního programu informoval, že projekt vypuštění umělé družice Měsíce v sobě zahrnuje 5 základních částí, kterými jsou: vlastní sonda k Měsíci, nosná raketa, kosmodrom, kontrola a řízení letu a dále pozemní zařízení - příprava všech částí programu je v plném proudu. Na realizaci projektu bylo uvolněno 1,4 miliardy yuanů (přibližně 170 miliónů dolarů).

Sonda bude mít hmotnost 2350 kg a ponese 130 kg užitečného zatížení. Výzkum Měsíce z oběžné dráhy bude probíhat zhruba jeden rok. Start se uskuteční pomocí čínské nosné rakety Long March IIIA. Aparatura sondy bude pořizovat mapu Měsíce včetně trojrozměrných obrázků měsíčního povrchu, bude zjišťovat chemické a mineralogické složení povrchu, určovat strukturu vnitřní stavby Měsíce a během letu ke svému cíli bude studovat prostor mezi Zemí a Měsícem.

Nosná raketa, kosmická sonda a další nezbytné vybavení mají být dohotoveny nejpozději v říjnu 2006. Po nezbytných prověrkách se start uskuteční o dva měsíce později, tedy v prosinci 2006. Důvodem k urychlení příprav vypuštění čínské sondy k Měsíci mohou být i plány Indie, která na období 2007-2008 ohlásila start sondy Chandrayaan-1 a její navedení na polární oběžnou dráhu kolem Měsíce.

V současné době je již vybudováno pozemní řídící středisko, v nejbližší době bude zahájena výstavba a montáž komunikačních antén pro spojení se sondou. Jedna anténa o průměru 50 m bude postavena poblíž Pekingu, druhá o průměru 40 m bude sloužit pro příjem vědeckých dat a bude vybudována v jihozápadní Číně.

Druhou fází bezpilotního výzkumu Měsíce v Číně bude uskutečnění měkkého přistání na měsíčním povrchu (automatická pojízdná laboratoř) do roku 2012. Třetí etapa (do roku 2020) má za úkol provést odběr měsíčních vzorků a dopravit je do pozemních laboratoří k podrobné analýze. Po výzkumu Měsíce se chce Čína zaměřit také na výzkum Marsu. Následovat by měl pilotovaný výzkum Měsíce.

Zdroj: china.org.cn
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí