Astronomům se tak podařilo určit přesné dráhy více než 100 000 hvězd v blízkosti Slunce. Zpracováním těchto dat dospěli astronomové k závěru, že blízké okolí Slunce je jakousi "rušnou křižovatkou" hvězdných drah, kde se setkávají různé hvězdné proudy, přilétající z různých směrů. Některé z hvězd, mající své planetární soustavy, mohou být ve skutečnosti "přistěhovalci" z bouřlivého středu naší Galaxie.

Velké množství blízkých hvězd (včetně našeho Slunce) obíhá po pravidelných téměř kruhových drahách kolem středu Galaxie a jako "pořádkumilovní" obyvatelé se nacházejí stále stejně daleko od galaktického středu (svůj oběh kolem středu Galaxie absolvuje Slunce přibližně jednou za 200 miliónů roků). Avšak několik "vzpurných" skupin hvězd obíhá po velmi výstředných drahách. Na jedné straně se dostávají do těsné blízkosti galaktického centra, na opačné straně se naopak velice vzdalují od středu Galaxie. K těmto odlišným hvězdám patří přibližně 20 % všech hvězd ve vzdálenostech do jednoho tisíce světelných roků od Slunce. Připomeňme, že Slunce obíhá ve vzdálenosti 25 000 světelných let od středu Galaxie.

Data naznačují, že hvězdy, které vytvářejí jednu "odlišnou" skupinu - hvězdný proud, mají jen velmi málo společného. Jejich stáří je rozdílné a těžko se mohly zformovat ve stejnou dobu ve stejné oblasti. "Mnohem více připomínají současné ´spolucestující´ a nikoliv členy jedné rodiny," tvrdí Benoit Famaey (University Libre de Bruxelles, Belgie).

Skupina belgických astronomů předpokládá, že příčina pohybu skupiny různorodých hvězd na stejné dráze spočívá v uštědřeném gravitačním "kopanci" v určité oblasti spirálního ramene. Spirální ramena nejsou pevné struktury - jedná se o oblasti se zvýšenou hustotou plynu a s velkou koncentrací hvězd, vznikajících v důsledku tzv. hustotních vln (jakousi obdobou mohou být "hustotní vlny", vznikající na pozemních komunikacích za pomalu jedoucím traktorem, kdy je problematické jeho předjíždění). Taková hustotní vlna v galaxii způsobuje stlačení plynu, což může vést ke vzniku dalších hvězd. Hustotní vlna však může také zasáhnout již existující hvězdy a odklonit je z jejich dosavadních drah. Jakmile hustotní vlna projde, určitý soubor hvězd pokračuje v oběhu po nové dráze - všechny ve stejném směru - ať už předtím obíhaly po různých drahách a jejich původ byl odlišný.

Výzkumy ukazují, že okolí Slunce je křižovatkou mnoha hvězdných proudů, tvořených hvězdami o různé hmotnosti, velmi různorodého původu a chemického složení. Tyto objevené proudy hvězd by mohly přispět k objasnění původu velkého počtu hvězd s planetárními soustavami v blízkosti Slunce, které byly v nedávné době objeveny.

Astronomové již vědí, že hvězdy s planetárními soustavami vznikají v hustých plynných oblacích s vysokým obsahem kovů (a v centrálních oblastech naší Galaxie je jich poměrně hodně). Zde však nejsou příznivé podmínky pro případný rozvoj života. Ten je ohrožován častými výbuchy supernov, hypernov a dalšími kataklyzmaty.

Hvězdné proudy, objevené družicí Hipparcos, by mohly být tím mechanismem, který přepravuje hvězdy s planetárními soustavami do vnějších oblastí Galaxie, kde jsou příznivější podmínky pro klidný rozvoj života. Jestliže takovou hvězdu "zasáhne" hustotní vlna, může se ocitnout tisíce světelných let od místa svého zrodu.

Připravovaná evropská družice GAIA, jejíž start je naplánován na rok 2011, bude schopna měřit pohyby u více než jedné miliardy hvězd. Bude se tedy jednat o poměrně rozsáhlou oblast. Bude tak možné například zjistit, zda podobné "křižovatky" existují i v jiných oblastech naší Galaxie.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí