Připomeňme si, že sonda byla vypuštěna 27. 9. 2003 jako "přívažek" při startu nosné rakety Ariane-5 a navedena na oběžnou dráhu kolem Země. Pomocí vlastního iontového motoru se postupně vzdalovala od zemského povrchu. V polovině listopadu 2004 přešla na velice protáhlou eliptickou dráhu kolem Měsíce. Pomocí iontového motoru, který nyní působil jako brzdící motor, se výška oběžné dráhy nad povrchem Měsíce snižovala.

K 9. 1. 2005 obíhala sonda SMART-1 kolem Měsíce ve vzdálenosti 2751 až 6941 km. Oběžná doba činila 8,4 hodiny a sklon její dráhy k rovníku byl 88°. Dne 10. 1. 2005 byl iontový motor sondy dočasně vypnut. Pracovníci řídícího střediska potřebují zjistit, jak velké zásoby pracovní látky (xenonu) pro iontový motor ještě v nádržích zůstaly, aby mohli naplánovat další manévry.

Navedení sondy na plánovanou oběžnou dráhu bude uskutečněno koncem ledna 2005. Na této dráze může vydržet zhruba půl roku, tj. do konce července. Vlivem poruch, způsobovaných gravitačním polem Země, přejde na nestabilní dráhu. Pokud by nebyla provedena úprava dráhy pomocí raketového motoru, sonda by se po spirále přibližovala k měsíčnímu povrchu, na nějž by tvrdě dopadla.

K určení zásob xenonu použili pracovníci řídícího střediska tři různé metody, které jim poskytly tři různé údaje o množství xenonu. Podle první metody je to 10,8 kg z celkového množství 82 kg, které se na sondě nacházely v době startu. Druhou metodou bylo množství xenonu určeno na 9,6 kg, třetí způsob určení udává nejnižší zásobu - pouhých 6,6 až 7,8 kg xenonu.

Vzhledem k tomu, že přibližně 1,8 kg xenonu zůstane v nádrži jako zbytková nepoužitelná zásoba, zůstává k dispozici v nejhorším případě méně než 5 kg xenonu (v nejlepším případě 9 kg). Pro navedení na plánovanou oběžnou dráhu kolem Měsíce jsou potřeba 4 kg pracovní látky. Na případné korekce dráhy během výzkumu Měsíce již mnoho paliva asi nezůstane.

I během fáze přibližování k Měsíci sonda SMART-1 pořizuje snímky měsíčního povrchu pomocí kamery AMIE (Advanced Moon micro-Imager Experiment), jejíž hmotnost činí necelých 1,8 kg. Připojený snímek okolí měsíčního kráteru Pythagoras o průměru 120 km byl pořízen 30. 12. 2004 z výšky 4000 km. Dobře je patrný centrální vrcholek kráteru a terasovité svahy, dosahující výšky zhruba 5 km.

Zdroj: sci.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí