Vědci jsou přesvědčeni, že se jim pomocí přístrojů na pojízdné laboratoři (marsochodu) podaří splnit hlavní úkol mise: uskutečnit detailní analýzu povrchových hornin a pokusit se vypátrat na povrchu planety stopy živých organismů, existujících na Marsu v současnosti či v dávné minulosti.Předpokládá se, že marsochod bude vybaven vědeckými přístroji, které budou pátrat po stopách života, určovat chemické složení povrchových a podpovrchových hornin, zjišťovat obsah vody v horninách, a také zjišťovat možná potenciální nebezpečí pro budoucí pilotované expedice na planetu Mars.

Další přístroje budou monitorovat seismickou aktivitu Marsu, která může vznikat v důsledku činnosti velkých marťanských sopek, v důsledku zemětřesení ("marsotřesení") či geotermálními procesy. Předpokládá se rovněž, že pojízdná laboratoř bude opatřena vrtnou soustavou, schopnou proniknout až do hloubky 2 metry. Dále ve vybavení marsochodu bude plynový analyzátor (podobný tomu na neúspěšném britském modulu Beagle 2), který bude detekovat stabilní izotopy v atmosféře i v horninách na povrchu planety.

Ale to jsou zatím jen závěry vědecké konference. Oficiální posouzení priorit takovéto mise se uskuteční v prosinci 2005 na zasedání ministrů států Evropské kosmické agentury ESA. (Mimochodem zde by mělo být rozhodnuto mj. o účasti ESA na vývoji ruského mnohonásobně použitelného dopravního prostředku pro 6 osob s názvem KLIPER.)

Již nyní je však jasné, že tato evropská sonda k Marsu, plánovaná na červen 2011, odstartuje na palubě ruské nosné rakety Sojuz 2b s urychlovacím stupněm Fregat a že tato raketa bude startovat z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně (Jižní Amerika). Na oběžnou dráhu kolem Marsu bude sonda navedena v červnu 2013.

Zdroj: spacenews.ru a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí