Výše publikovaná trojice obrázků měsíce Titan názorně ilustruje, jak odlišné mohou být pohledy na stejný objekt, pozorujeme-li jej na různých vlnových délkách elektromagnetického spektra (přes různé filtry). Kamera na sondě Cassini je vybavena několika filtry, které umožňují odhalit charakteristické rysy prostředí nad i pod hustým závojem Titanovy atmosféry, která je pro viditelné světlo zcela neproniknutelná.

První obrázek (vlevo) v "přírodních" barvách vznikl kombinací snímků, pořízených přes filtry, které jsou citlivé na červené, zelené a fialové světlo. Podobně bychom uviděli Titana při pohledu vlastním okem: zamlžený oranžový objekt obklopený tenkou namodralou září. Oranžová barva přísluší částicím uhlovodíků, které vytvářejí hustou atmosférickou mlhu (hustota zdejší atmosféry 1,6krát převyšuje hustotu zemského ovzduší). Tato "zatemňující" mlha byla mimořádně frustrující pro vědce NASA při sledování měsíce Titan sondami Voyager v letech 1980 a 1981. Naštěstí sonda Cassini je schopna proniknout tímto hustým závojem při detekci infračerveného záření.

Druhý (prostřední) monochromatický obrázek ukazuje Titana na vlnové délce 938 nm, tj. v oblasti blízkého infračerveného záření, které umožňuje sondě Cassini proniknout přes vrstvu atmosférické mlhy a vyfotografovat skutečný povrch měsíce. Fotografie vznikla složením tří snímků za účelem zlepšení rozlišitelnosti charakteristických rysů na povrchu Titanu.

Třetí obrázek v tzv. falešných barvách vznikl kombinací dvou snímků, pořízených v infračerveném oboru záření (889 a 938 nm) se snímkem ve viditelném světle (420 nm). Zelená barva představuje oblasti, kde byla sonda Cassini schopna dohlédnout až na povrch měsíce Titan. Červená barva (po obvodu snímku) zviditelňuje oblasti vysoké atmosféry, tzv. stratosféry, kde atmosférický metan absorbuje sluneční světlo. Namodralá záře kolem vnějšího okraje měsíce Titan představuje fialovou část viditelného světla ve vysokých vrstvách atmosféry, která je v kontrastu s oranžovou mlhou dobře pozorovatelná.

Podobné snímky ve falešných barvách, zachycující opačnou polokouli měsíce, byly pořízeny při průletu sondy Cassini v říjnu 2004. Tehdy viditelná rozsáhlá oblačnost poblíž jižního pólu měsíce však na nedávných fotografiích již pozorovatelná není.

Všechny výše popisové fotografie byly pořízeny 16. 4. 2005 kamerou sondy Cassini ze vzdálenosti mezi 173 000 až 168 200 km od povrchu Titanu při fázovém úhlu 56°. Rozlišení jednotlivých snímků dosahuje přibližně 10 km/pixel.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí