Dlouhodobá životnost HST byla umožněna především díky tzv. servisním misím amerických raketoplánů, kdy jeho vycvičená posádka (parta "montérů a údržbářů") provedla výměnu některých detektorů za nové dokonalejší přístroje, vyměnila dosluhující panely slunečních baterií dodávajících potřebnou elektrickou energii, gyroskopy zajišťující potřebnou orientaci a stabilizaci či řídící počítač. Tyto servisní mise se uskutečnily v letech 1993, 1997, 1999 a 2002.

Další plánovaná servisní mise je zatím "ve hvězdách". Po havárii raketoplánu Columbia 1. 2. 2003 byly z bezpečnostních důvodů další lety k HST zrušeny. K obnovení startů raketoplánů má dojít koncem května 2005. Nelze vyloučit, že situace bude přehodnocena a ještě jedna opravárenská mise raketoplánu k HST se v příštích letech uskuteční.

Během své patnáctileté existence na oběžné dráze kolem Země uskutečnil Hubblův kosmický dalekohled téměř tři čtvrtě miliónu expozic. Dva nejnovější snímky byly nyní zveřejněny: jedná se o fotografii spirální galaxie M 51 a snímek Orlí mlhoviny M 16. Fotografie byly pořízeny pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys).

Stručná rekapitulace

Za uplynulých 15 let pořídil HST více než 700 000 fotografií více než 22 000 vesmírných objektů. Kolem Země vykonal téměř 88 000 oběhů a překonal tak vzdálenost větší než 4 miliardy kilometrů.

Každý den pořídil dalekohled data o objemu 15 gigabytů, což představuje více než 3 DVD. Za 15 let bylo pořízeno více než 23 terabytů dat, což odpovídá množství textu 23 miliónů románů.

Více než 3 900 astronomů z celého světa použilo tento dalekohled k vědeckým pozorováním a publikovalo více než 4 000 vědeckých prací. Na základě dat z HST bylo například:

• určeno přesné stáří vesmíru
• potvrzena existence tzv. temné hmoty a temné energie
• objeveny malé protogalaxie, které vznikly v době, kdy vesmír byl mladší než jedna miliarda let
• potvrzena existence supermasívních černých děr
• pozorována srážka komety s Jupiterem
• pozorován proces formování planetárních soustav v různých oblastech naší Galaxie apod.

Jak již bylo zmíněno výše, HST vyfotografoval mj. velice "fotogenickou" spirální galaxii M 51 (NGC 5194) v souhvězdí Honících psů. Nachází se ve vzdálenosti 31 miliónů světelných let. Druhý snímek, publikovaný při příležitosti 15. výročí vypuštění HST, zachycuje známou Orlí mlhovinu M 16 (Eagle Nebula). Na detailním snímku je vidět vzletná věž ze studeného prachu a plynu, vysoká 9,5 světelného roku (což je 2krát více než vzdálenost mezi Sluncem a nejbližší hvězdou). Zvedá se z hvězdné "porodnice" M 16, jak je tato mlhovina také nazývána. Uvnitř této "věže" mohou vznikat nové hvězdy.

Užitečnost takového dalekohledu na oběžné dráze, jako je HST, byla více než dostatečně prokázána.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí