Tento problém "nedal spát" týmu francouzských astronomů, jehož vedoucím je Franck Selsis (Centre for Astronomical Research in Lyon), kteří publikovali závěry svých výzkumů a výpočtů v posledním čísle časopisu Nature. Autoři článku dospěli k názoru, že se jedná o meteor, jehož světelnou stopu vytvořil úlomek komety Wiseman-Skiff, která vykoná jeden oběh kolem Slunce jednou za 6,656 roku.

Předpokládá se, že jádra komet jsou tvořeny ledem, úlomky kamenů a prachem. Při přiblížení ke Slunci se led vypařuje a "osvobozené" kamenné úlomky a prach pokračují v letu po samostatných oběžných drahách stejným směrem jako kometární jádro. Uvolněné částice se působením gravitačních poruch postupně rozptýlí kolem dráhy komety. Pokud dráha komety křižuje dráhu některé planety, tyto uvolněné fragmenty vnikají vysokou rychlostí do planetárních atmosfér (Země, Venuše či jiné planety s atmosférou), kde při jejich zániku dojde k vytvoření světelné stopy - meteoru.

Podle autorů článku v časopise Nature prochází planeta Mars každým rokem rojem částic, uvolněných z jádra komety Wiseman-Skiff. V průběhu několika dnů je pak možno pozorovat tzv. meteorický déšť. Mimořádně intenzívní meteorický déšť se očekává na Marsu kolem 20. 12. 2007, kdy planeta bude procházet nejhustější oblastí částic, uvolněných z kometárního jádra. Případný pozorovatel na Marsu by mohl sledovat meteorický roj "cefeidy". Jednotlivé meteory budou na marťanské obloze zdánlivě vylétávat ze souhvězdí Cefea. Možná se kamerám robotů Spirit a Opportunity podaří zachytit ještě nějaké jasné meteory a potvrdit tak tuto domněnku.

Image credit: NASA/JPL/Cornell/Texas A&M

Zdroj: spacenews.ru a marsrovers
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí