Zbytek po výbuchu supernovy s označením N 63A se nachází v oblasti rodících se hvězd ve Velkém Magellanově mračně, které je pozorovatelné pouze z jižní polokoule. Jedná se o nepravidelnou galaxii, která je od Země vzdálena 160 000 světelných let. Ve Velkém Magellanově mračnu se nachází poměrně velké množství rodících se hvězd a zbytků po explozích supernov, které byly studovány nejen pomocí HST.

V bezprostředním sousedství N 63A pozorujeme velké množství hvězd, které jsou mimořádně hmotné. Podle odhadu tzv. progenitor (předchůdce) výbuchu supernovy, při němž se vytvořila pozorovaná mlhovina, měl hmotnost 50krát větší než Slunce. Takovéto masivní hvězdy produkují silný hvězdný vítr, který může "vyčistit" okolní prostor do velké vzdálenosti od hvězdy a vytvořit v něm jakousi větrem vyfouknutou bublinu. A právě takovou bublinu zachytil HST.

Miniaturní plynná oblaka různých tvarů, které jsou příliš husté pro hvězdný vítr a nedají se odfouknout, jsou nyní rozptýleny uvnitř této bubliny. Supernova rovněž vytvořila rázovou vlnu, která se postupně šíří prostředím bubliny s nízkou hustotou a naráží do hustých obláčků, které postupně rozbíjí.

Dlouho se soudilo, že supernovy jsou spouštěcím mechanismem vzniku hvězd, kdy expandující rázová vlna naráží do okolního plynu a stlačuje jej. Jak ukazují fotografie ještě mladé oblasti N 63A, které byly pořízeny pomocí Hubblova kosmického dalekohledu, nelítostná rázová vlna spíše ničí okolní plynná oblaka, než aby je stlačovala a nastartovala v nich proces formování nových hvězd.

Data získaná na různých vlnových délkách z jiných detektorů naopak odhalují probíhající formování hvězd ve vzdálenostech 10 až 15 světelných let od oblasti N 63A. Během několika miliónů roků materiál, který byl vyvržen při výbuchu supernovy, zasáhne oblasti vznikajících hvězd a může se tak zapojit do procesu vzniku planet kolem hvězd slunečního typu. Zopakuje se tak podobný postup, jako je historie vzniku naší sluneční soustavy.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí