Evropská kosmická sonda Venus Express úspěšně absolvovala poslední fázi zkoušek v Evropě a je připravena k přesunu na místo svého startu - na kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu.

Jeden a půl roku po tom, co její sesterská sonda Mars Express byla navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu, je nová evropská sonda připravena "odcestovat" na první etapu své cesty k Venuši - ke stále záhadné planetě, dříve označované za "sestru" Země.

Projekt sondy Venus Express byl navržen v roce 2001. Koncept celé mise předpokládal co největší využití konstrukčních prvků a přístrojů ze sondy Mars Express.

Sonda k Venuši byla oficiálně schválena v roce 2002 výborem ESA pro vědecký program (Science Programme Committee). Kontrakt na výrobu sondy byl v říjnu 2002 udělen společnosti EADS Astrium, jejímiž subdodavateli se stalo dalších 25 firem ze 14 evropských států.

V současné době se sonda nachází v zařízeních společnosti Astrium v Toulouse (Francie), kde se podrobovala zkouškám od října 2004.

"Sonda si opravdu zaslouží své jméno Venus Express. Nikdy předtím nebyla v ESA připravena vědecká mise tak rychle!" říká Don McCoy, manažer projektu Venus Express. Celá mise byla fakticky realizována za pouhé 4 roky od navržení koncepce sondy.

Práce na projektu Venus Express byly zahájeny 8 měsíců před vypuštěním sondy Mars Express k planetě Mars. To znamenalo, že byla udržována kontinuita programů a průmyslové podniky pokračovaly v práci v nezměněné podobě. O 34 měsíce později byla sonda připravena k přepravě na kosmodrom.

Výrobu sondy zajistila společnost Alenia Spazio (Torino, Itálie). Následně byla sonda přepravena do Toulouse. Je vybavena sedmi vědeckými přístroji, které byly většinou vyvinuty pro projekty Mars Express či Rosetta. Přístroje by měly poskytnout nový pohled na mimořádné podmínky na planetě, kde zůstalo velké množství nezodpovězených otázek i přesto, že Venuši zkoumalo více než 20 ruských a amerických sond v období od roku 1964.

Sonda poskytne nejkomplexnější pohled na atmosféru Venuše. Bude studovat takové záhady, jako je například doposud neobjasněná velice rychlá rotace atmosféry kolem planety jednou za 4 dny. Dále bude studovat celkovou teplotní bilanci a důsledky největšího skleníkového efektu, objeveného ve Sluneční soustavě, stejně tak i strukturu a dynamiku oblačnosti a záhadného ultrafialového záření, detekovaného nad vrstvou oblačnosti.

V Toulouse sonda podstoupila 2 kola zkoušek všech systémů a subsystémů. Později absolvovala také vibrační a akustické testy za účelem zjištění její odolnosti vůči vibracím a přetížení při startu. Následovaly zkoušky v teplotní a vakuové komoře, kde byla sonda vystavena jednak nízkým teplotám, jaké panují ve vesmíru. Speciální zařízení naopak imitovalo intenzivní sluneční záření, neboť Venuše se nachází mnohem blíže ke Slunci než Země.Sonda Venus Express se velice podobá své předchůdkyni Mars Express, obsahuje však několik konstrukčních úprav vzhledem k tomu, že se bude pohybovat ve zcela odlišném prostředí kolem Venuše. Sonda má například zdokonalený systém tepelné regulace, zajišťující její přijatelnou teplotu.

Vzhledem ke zvýšené intenzitě slunečního záření v blízkosti Venuše byla sonda Venus Express vybavena menšími panely slunečních baterií. Navíc byly použity články na bázi galium-arzenidu, které jsou odolnější vůči vysokým teplotám.

Další změnou je použití dvou komunikačních antén na sondě Venus Express, instalovaných na protilehlých stranách. Na sondě Mars Express se nachází pouze jedna anténa s vysokým ziskem. Při pohledu z Venuše je Země vnější planetou a může se nacházet vzhledem ke Slunci v různých směrech (při pohledu z Venuše za Sluncem nebo na opačné straně než Slunce). Dvě antény umožní sondě komunikovat se Zemí v různých polohách na dráze kolem Venuše tak, aby se citlivé přístroje sondy nacházely vždy v poloze chráněné před slunečním zářením.

V současné době je sonda Venus Express umístěna v kontejneru, který bude tento týden uzavřen a převezen na letiště v Toulouse-Blagnac. Odtud bude letecky přepravena přes Moskvu na Bajkonur na palubě letounu Antonov 124. Na Bajkonuru přistane 7. 8. 2005. Start pomocí ruské nosné rakety Sojuz-Fregat je naplánován na 26. 10. 2005. Startovní hmotnost sondy bude 1270 kg. Na oběžnou dráhu kolem Venuše bude navedena v dubnu 2006. Základní výzkum planety bude trvat zhruba 500 dnů.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí