Na obrázku vlevo je Neptun v přírodních barvách, tj. v takové podobě, jako bychom jej viděli na vlastní oči přes větší dalekohled. Plynný metan v atmosféře planety absorbuje většinu červeného slunečního světla, čímž jí dodává modrozelený vzhled. Fotografie vznikla složením snímků v červeném, zeleném a modrém světle.

Jemné detaily v atmosféře Neptuna jsou lépe viditelné na barevně zvýrazněném snímku (vpravo nahoře). Fotografie, pořízená přes speciální "metanový" filtr, ukazuje detaily, které nejsou viditelné pouhým okem (obrázek vpravo dole). Charakteristické rysy, viditelné na zvýrazněném snímku, musí být nejvyššími vrstvami metanu, absorbujícími sluneční záření, aby mohly být pozorovatelné přes použitý filtr.

Při pozorování přes "metanový" filtr je Neptun tak tmavý, že musela být použita mimořádně dlouhá expozice, která tak odhalila i některé již známé malé měsíčky planety. Na obrázku vlevo je nahoře měsíc Proteus (je nejjasnější), dále pak ve směru pohybu hodinových ručiček následují měsíce Larissa, Despina a Galatea. Podle posledních informací obíhá kolem planety Neptun 13 měsíců.

Neptun je nejvzdálenější velkou planetou ve Sluneční soustavě, která oběhne kolem Slunce jednou za 165 let. Je tak velká, že by se do ní vešlo 60 zeměkoulí (objemově). Vnitřní dvě třetiny objemu planety Neptun tvoří směs roztavené horniny, vody, kapalného čpavku a kapalného metanu. Zbývající vnější část objemu planety je směsí zahřívaných plynů zahrnujících vodík, helium, vodní páru a metan.

HST fotografoval planetu Neptun ve dnech 29. a 30. dubna 2005. Jednotlivé snímky byly pořizovány v intervalu 4 až 5 hodin. Pozorování tedy zachytila zhruba jednu čtvrtinu rotační periody planety.

Credit: NASA, ESA, E. Karkoschka (University of Arizona), and H.B. Hammel (Space Science Institute, Boulder, CO).

Tento týden zahájil HST novou éru svých pozorování, když technici dálkovým povelem vypojili jeden ze tří gyroskopů, které byly v činnosti. Prací v módu se dvěma pracujícími gyroskopy by se měla prodloužit životnost dalekohledu HST zhruba do poloviny roku 2008 (vypojený gyroskop bude sloužit jako záloha pro případný výpadek některého z dvojice činných gyroskopů). Tento závěr vyplynul z detailní analýzy, kterou provedli pracovníci Goddard Space Flight Center (Greenbelt, Maryland) a Space Telescope Science Institute (Baltimore).

Gyroskopy jsou integrální součástí systému orientace a stabilizace dalekohledu. Tento systém zajišťuje mimořádně přesnou polohu dalekohledu v průběhu dlouhodobého pozorování vybraného zdroje, čímž ve spolupráci s velkým průměrem objektivu přispívá k pořizování fotografií s vynikající rozlišovací schopností. Původně byl systém navržen tak, že používal tři gyroskopy, další tři sloužily jako záloha. Po výpadku některého z pracujících gyroskopů jeho funkci převzal jeden z dalších funkčních gyroskopů v záloze.

V současné době jsou funkční pouze 4 gyroskopy a je nebezpečí, že v blízké době některý z nich přestane fungovat. Protože případný další servisní let raketoplánu k HST, při kterém by kosmonauti provedli výměnu gyroskopů, je v nedohlednu, hledají technici způsob, jak co nejvíce prodloužit životnost kosmického dalekohledu. I kdyby bezchybně fungovaly všechny jeho vědecké přístroje, bez gyroskopů se zkrátka neobejde. V minulosti byly realizovány 4 servisní mise raketoplánu k HST (1993, 1997, 1999 a 2002). Další servisní let byl naplánován na rok 2004. Avšak vzhledem k havárii raketoplánu Columbia 1. 2. 2003 byly další lety k HST zastaveny.

Funkci třetího gyroskopu bude v dalším období "suplovat" přístroj s názvem FGS (Fine Guidance Sensors), který byl začleněn do nového programového vybavení řídícího systému dalekohledu. Další potřebná data poskytuje přístroj Fixed Head Star Trackers.

Zdroj: hubblesite.org a www.spaceref
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí