Výbuch hvězdy v souhvězdí Býka, v jehož důsledku mlhovina vznikla, pozorovali čínští hvězdáři v roce 1054. Po dobu zhruba jednoho měsíce byla dříve neviditelná hvězda pozorovatelná i na denní obloze.

Oranžově zbarvená vlákna (filamenty) jsou roztrhané zbytky hvězdy, obsahující převážně vodík. Rychle rotující neutronová hvězda, která se vytvořila po explozi, se nachází v centru mlhoviny. Modré světlo pochází z elektronů vířících rychlostí blízkou rychlosti světla kolem magnetických siločár v okolí neutronové hvězdy. Neutronová hvězda podobně jako maják vyzařuje dvojici světelných kuželů. Vzhledem k rotaci neutronové hvězdy 30krát za sekundu se pozemskému pozorovateli zdá, že hvězda pulsuje (odtud označení pulsar). Neutronová hvězda je tedy zhroucené, mimořádně husté jádro explodující hvězdy. Průměr neutronové hvězdy je asi 10 km, přičemž její hmotnost se rovná zhruba hmotnosti Slunce.

Název Krabí mlhovina obdržela na základě vzhledu této mlhoviny na kresbě, kterou pořídil irský astronom Lord Rosse v roce 1844, když k jejímu pozorování použil dalekohled o průměru 90 cm. Při pozorování Krabí mlhoviny pomocí HST a pozemních dalekohledů VLT Jižní evropské observatoře byly získány mnohem detailnější snímky rozpínajícího se materiálu, vzniklého při zániku hvězdy. Krabí mlhovina se nachází ve vzdálenosti 6500 světelných let.

Tato nová detailní fotografie byla sestavena z mozaiky 24 jednotlivých snímků, pořízených pomocí kamery WFPC-2 (Wide Field and Planetary Camera 2) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu. Jednotlivé snímky byly pořízeny v říjnu 1999, v lednu 2000 a v prosinci 2000. Různé barevné odstíny odlišují rozdílné složení mlhoviny, vytvořené při explozi hvězdy. Modrá vlákna ve vnějších částech mlhoviny reprezentují neutrální kyslík, zelená jednou ionizovanou síru a červená barva indikuje dvakrát ionizovaný kyslík.

Credit: NASA, ESA, J. Hester and A. Loll (Arizona State University)

Zdroj: hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí