Česká astronomická společnost

Ingredience života v protoplanetárním disku hvězdy IRS 46 2005.12.21 13:47
ssc2005-26b_small.jpg Pomocí Spitzerova infračerveného kosmického teleskopu našli astronomové kyanovodík a acetylén - základní stavební součástky DNA a bílkovin v prachovém disku, který obklopuje hvězdu IRS 46. Hvězda patří do souhvězdí Hadonoše. Je od nás vzdálená 375 světelných roků. Jde o významný objev, ale aby nevznikl přehnaný optimismus: k životu je od kyanovodíku a acetylenu ještě hodně daleko, předpokládá se však, že právě tyto molekuly se před miliardami roků díky kometám dostaly na Zemi a spolupodílely se na vzniku DNA, bílkovin, zárodků života, ............ a nakonec vyššího života, jenž vyvrcholil Homo 2x sapiensem s naslouchátkem od mobilu v uchu.
Je to poprvé, co byly tyto plyny (kyanovodík a acetylén) spolu s oxidem uhličitým detekovány v protoplanetárním disku cizí hvězdy v zóně tvorby terestrických planet (podobných Zemi). Ve sluneční soustavě se stejné organické sloučeniny nacházejí v atmosférách velkých planet, na Saturnově měsíci Titanu, na zmrzlých površích kometárních jader a samozřejmě na Zemi. V minulosti byly objeveny evropskou infračervenou družicí ISO také v discích obklopujících velmi hmotné mladé hvězdy. V jejich okolí je však vznik planet schopných nést život považován za málo pravděpodobný.

ssc2005-26a_small.jpg "Tento rodící se systém možná vypadá velmi podobně, jako ten náš před miliardami roků, před vznikem života na Zemi," říká Fred Lahuis z Leidenské observatoře. Lahuis je hlavním autorem článku připravovaného do lednového vydání Astrophysical Journal Letters. Spolu se svými kolegy zkoumal mladé hvězdy obklopené plynoprachovými disky. Ze stovky hvězd pouze u jediné - IRS 46 - našli jednoznačné stopy zmíněné organické směsi. Infračervený spektrometr Spitzerova teleskopu odhalil molekulární pásy (jakési čárové kódy) HCN, acetylénu a CO2. Data ze Spitzerova teleskopu také ukázala, že nalezené organické plyny se pravděpodobně nacházejí blízko mateřské hvězdy, v zóně kde vznikají planety podobné Zemi. Slovy Dr. Adwina Boogerta z Caltechu: "Plyn tam má velmi vysokou teplotu, blízkou nebo dokonce vyšší než je bod varu vody na Zemi. Vysoká teplota pomohla lokalizovat plyny v disku."

"Smícháte-li kyanovodík, acetylén a vodu ve zkumavce a poskytnete jim vhodný povrch, na němž se mohou koncetrovat a vzájemně reagovat, dostanete spoustu organických sloučenin včetně aminokyselin a purinové báze DNA zvané adenin," říká Dr. Geoffrey Blake z Caltechu, spoluautor připravovaného článku. "A ty samé sloučeniny teď můžeme najít v planetární zóně hvězdy vzdálené stovky světelných let."

Poznámka: Kyselina DNA je tvořena nukleotidy - pyrimidinovou nebo purinovou bází, sacharidem (pentozou) a zbytkem kyseliny trihydrogen-fosforečné. Jedním z pěti druhů purinových bází je adenin. Přesnější informace včetně vzorců hledejte v literatuře, např. Rosypal, S.: Přehled biologie, Scientia, PHA, 1994.

Zdroj: JPL NASA News a www.spitzer.caltech.edu
Převzato: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové
  Veselý Jan   Zobrazeno: 5921x   Tisk

Text podléhá autorskému zákonu a nesmí být bez vědomí autora šířen.