"Abychom hvězdu spatřili tak blízko Polárky, museli jsme využít vysoké rozlišovací schopnosti HST," říká Nancy Evansová (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics). Průvodce se nachází ve vzdálenosti menší než dvě desetiny obloukové vteřiny od Polárky - v neuvěřitelně malém úhlu, který odpovídá průměru čtvrťáku (25 centů), pozorovaného ze vzdálenosti 31 km. Při vzdálenosti 430 světelných let od Země odpovídá tento úhel mezi Polárkou a hvězdným průvodcem vzdálenosti 3,2 miliardy km (tj. méně než polovině vzdálenosti Pluta od Slunce).

"Obrovský rozdíl jasnosti mezi Polárkou a jejím průvodcem činí velmi obtížným tyto hvězdy od sebe rozlišit," uvedl Howard Bond (Space Telescope Science Institute - STScI). Polárka je hvězdný veleobr více než 2000krát jasnější než Slunce, zatímco její průvodce je hvězdou na hlavní posloupnosti. "Díky HST jsme nového průvodce Polárky vytáhli na světlo."

Sledováním pohybu nově objevené hvězdy kolem Polárky bude možné určit nejen dráhu hvězdy, ale i hmotnost tohoto průvodce. Určení hmotnosti hvězd je jedním z nejobtížnějších úkolů pro stelární astronomy.

Astronomové také předpokládají, že se jim podaří upřesnit hmotnost samotné Polárky, která patří mezi nejbližší proměnné hvězdy, které označujeme jako cefeidy. Pravidelné kolísání jasnosti cefeid se využívá k určování vzdáleností galaxií, a tím také k určení rychlosti rozpínání vesmíru, což je základem pochopení jeho vzniku a vývoje.

"Studium dvojhvězd je nejlepší dosažitelný způsob, jak určit hmotnosti hvězd," říká Gail Schaefer (STScI). "Pomocí nejlepších přístrojů, jako je HST, můžeme dohlédnout dále do vesmíru a studovat řadu vzdálených dvojhvězd." Astronomové plánují sledování Polárky v průběhu dalších několika let. Určí tak oběžnou dráhu nového průvodce, jeho hmotnost a upřesní také hmotnost samotné Polárky.

Na připojeném obrázku v úvodu článku je vpravo nahoře nejjasnější hvězda Polárka (Polaris A) a její průvodce Polaris B, jehož poprvé spatřil v roce 1780 William Herschel. Obě hvězdy jsou od sebe vzdáleny 386 miliard km. Na obrázku vpravo dole je na snímku z HST nový průvodce, hvězda s označením Polaris Ab. Její přítomnost astronomové "tušili" na základě gravitačního vlivu na hlavní složku systému - Polárku. Teprve pomocí HST se její přítomnost podařilo dokázat.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí