Tato fáze letu sondy MRO byla zahájena v úterý 7. března 2006 a vyvrcholí v pátek 10. března zážehem 6 raketových motorů sondy, každý o tahu 170 Newtonů, na dobu zhruba 27 minut. Tento moment bude základem brzdícího manévru, který sníží rychlost sondy a navede ji na oběžnou dráhu. Kolem Marsu bude sonda MRO prolétávat v okamžiku zážehu raketového motoru rychlostí asi 5 km/s. Kontrolní a řídící střediska NASA v Jet Propulsion Laboratory - JPL (Pasadena, Kalifornie) a Lockheed Martin Space Systems (Denver) monitorují dráhu sondy velice podrobně.

Během brzdícího manévru bude sonda prolétávat nad jižní polokoulí planety, ve výšce zhruba 300 km nad povrchem. Přitom bude rychlost sondy snížena o 1 km/s.

"Připravovali jsme se několik let na tento kritický moment, který musí sonda absolvovat tento pátek," říká Jim Graf, manažer projektu z JPL. "Podle všech údajů, které máme k dispozici, by vše mělo dopadnout dobře. Avšak planeta Mars nás učí, že jí nikdy nemůžeme plně důvěřovat. Dvě ze čtyř posledních amerických sond, vyslaných k Marsu, nepřežily přiblížení k rudé planetě."

Sonda Mars Reconnaissance Orbiter byla navržena na základě zkušeností s pěti úspěšnými sondami, které jsou v současné době aktivní při výzkumu Marsu. Jedná se o dvě americké pojízdné laboratoře Spirit a Opportunity na povrchu Marsu, dvě americké sondy - Mars Global Surveyor a Mars Odyssey - na oběžné dráze kolem planety a o evropskou sondu Mars Express, kroužící kolem Marsu od prosince 2003.

Nová sonda MRO bude detailně studovat povrch Marsu, jeho podpovrchové vrstvy a atmosféru planety z nízké oběžné dráhy. Výsledky průzkumu by měly pomoci vybrat vhodné oblasti pro přistání budoucích výprav k Marsu. Bude rovněž sloužit jako retranslační stanice pro komunikaci sond s řídícím střediskem. Na Zemi bude posílat za minutu 10krát více dat než všechny předcházející sondy.

Prvním úkolem však bude navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Marsu. Nezbytný zážeh raketových motorů bude zahájen v pátek 10. března 2006 krátce po 22:24 hodin SEČ.

Brzdící impuls dostatečně sníží rychlost sondy pro její navedení na oběžnou dráhu kolem Marsu. Dostane se na protáhlou eliptickou dráhu ve vzdálenosti 300 až 45 000 km s oběžnou dobou 35 hodin. V časovém intervalu zhruba půl roku se sonda přibližně 500krát "ponoří" do řídké atmosféry Marsu - tento proces je označován termínem aerobraking - čímž dojde pokaždé k nepatrnému snížení rychlosti sondy a k postupnému zkracování největší vzdálenosti dráhy sondy od povrchu planety na 450 km, tj. k postupnému přibližování ke kruhové oběžné dráze. Z ní budou vědecké přístroje sondy provádět detailní výzkum Marsu.

"Základní fáze vědeckého výzkumu začne nejpozději v listopadu. Neustále budeme v průběhu aerobrakingu sledovat vliv měnící se struktury atmosféry Marsu a její hustoty v různých výškách na postupnou úpravu oběžné dráhy sondy," říká Richard Zurek z JPL.

Sonda MRO bude provádět výzkum Marsu od listopadu 2006 do listopadu 2008. Do prosince 2010 bude sloužit jako retranslační stanice.

Související článek: Mars Reconnaissance Orbiter.

Zdroj: jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí