Kontrakt, jehož hodnota dosahuje 317 miliónů Euro, společně podepsali profesor David Southwood, ředitel vědecké sekce Evropské kosmické agentury ESA a Antoine Bouvier, představitel společnosti EADS Astrium. Za vývoj družice bude zodpovídat pobočka společnosti v Toulouse."GAIA je naše příští velká výzva - porozumět našemu galaktickému domovu, naší Galaxii," říká David Southwood. "Je to pro mne velká pocta, že se mohu setkat s týmem pracovníků společnosti EADS Astrium a popřát jim mnoho společných úspěchů v tomto velkém projektu."

GAIA se stane nejpřesnější optickou astronomickou družicí, jaká kdy byla doposud postavena. Bude nepřetržitě studovat oblohu přinejmenším po dobu 5 let z Lagrangeova libračního bodu L2, který se nachází ve vzdálenosti 1,6 miliónu km od Země v opačném směru, než leží Slunce. Toto místo ve vesmíru poskytuje velmi stabilní teplotní podmínky, velmi vysokou efektivitu pozorování (protože Slunce, Země a Měsíc se nacházejí mimo zorné pole vědeckých přístrojů na palubě kosmické observatoře a tudíž neruší pozorování) a je zde také nízká radiace.

Úkolem družice GAIA je vykonat největší sčítání těles v naší Galaxii. Na základě těchto údajů pak bude zhotovena její nejpřesnější 3D mapa. Družice bude přesně určovat polohy, barvy a vlastní pohyby u jedné miliardy hvězd. Přesto se bude jednat o necelé jedno procento všech hvězd v Galaxii. Do jejího zorného pole se dostane také spousta galaxií a asi 500 000 kvasarů. Předpokládá se také, že GAIA může objevit až 10 000 planet, obíhajících kolem cizích hvězd kromě našeho Slunce - tedy mimo naši Sluneční soustavu. Stranou nezůstane ani průzkum Sluneční soustavy: astronomická družice GAIA by mohla objevit několik desítek tisíc nových těles - komet a planetek.

Přesnost měření pomocí přístrojů družice GAIA bude mimořádně vysoká. Pokud by se nacházela na povrchu Měsíce, byla by schopna pořizovat fotografie osob na zemském povrchu. Jinými slovy řečeno, družice bude schopna změřit tloušťku lidského vlasu ze vzdálenosti 1000 km. Družice využije již dříve úspěšně vyzkoušený postup na její předchůdkyni, kterou byla družice Hipparcos, již pro ESA rovněž postavila společnost EADS Astrium. Tato dřívější družice určila koncem 80. a počátkem 90. let minulého století přesné polohy a další parametry u více než 100 000 hvězd. U jednoho miliónu hvězd pak určila polohy s menší přesností.

GAIA bude vybavena poslední generací vědeckých přístrojů, zabudovaných do doposud nejcitlivějšího kosmického dalekohledu. Při její konstrukci bude využito materiálů na bázi karbidu křemíku (SiC), podobně jako tomu bude u příštího projektu ESA, kterým bude družice Herschel pro infračervenou astronomii. Ohnisková rovina dalekohledu má impozantní parametry - plochu půl čtverečního metru a její detektor obsahuje jednu miliardu pixelů (obrazových bodů).

GAIA bude také vybavena dvěma klíčovými komponenty. Prvním z nich je rozkládací sluneční štít (jakýsi deštník) o rozloze 100 metrů čtverečních, jehož úkolem je chránit družici před slunečním zářením a minimalizovat změny teploty velmi citlivé optiky. Druhou důležitou součástí výbavy družice je nový miniaturní pohonný (korekční) systém, který bude sloužit k určování a zajišťování přesné polohy družice bez toho, aby bylo narušeno její přesné zaměření v průběhu vlastního pozorování.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí