Pokud by v okolí mladých vznikajících hvězd neexistovaly protoplanetární disky, hvězdy by se otáčely kolem své osy mnohem rychleji, a je docela možné, že by se ani nestaly skutečnými hvězdami. Informace, získané na základě pozorování pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu, potvrdily teoretické modely, podle nichž při vzájemné interakci protoplanetárního disku s magnetickým polem vznikající hvězdy dochází ke zpomalování rotace mladé hvězdy. A tímto způsobem je hvězdě umožněno vůbec se zformovat ve stabilní útvar.

Během pozorovací kampaně astronomové studovali kolem 500 mladých hvězd v mlhovině v Orionu. Z výzkumu vyplynulo, že u pomalu rotujících vznikajících hvězd je pravděpodobnost existence protoplanetárních disků 5krát vyšší než u rychle rotujících mladých hvězd.

Mladé hvězdy - to jsou oblaka smršťujícího se plynu ve tvaru koule, které rotují se stále se zvyšující rychlostí s postupujícím smršťováním (podobně je tomu u krasobruslaře, který zvyšuje rychlost svojí rotace, když připaží ruce k tělu). Perioda rotace takovýchto hvězd se pohybuje kolem poloviny dne i méně (perioda rotace našeho Slunce se pohybuje v průměru kolem 28 dnů). Nutno však říci, že se i tak jedná o podstatně delší periody, než předpokládaly teorie pro vznik podobných objektů.

"Věděli jsme již z dřívějších výzkumů, že něco zpomaluje rotaci hvězd. Protoplanetární disky byly tím nejjednodušším řešením problému, nicméně museli jsme počkat až na vypuštění Spitzerovy observatoře, abychom mohli říci, že je tomu opravdu tak," říká Luisa Rebullová (NASA's Spitzer Science Center, Pasadena, California). Pokud by nedošlo ke snížení rychlosti rotace mladé hvězdy, s největší pravděpodobností by se nemohla dostat do stabilní fáze a zformovat se do podoby hvězdy."Nyní můžeme bezpečně říci, že protoplanetární disky hrají určitou roli ve zpomalení rotace hvězd minimálně v jedné části naší Galaxie. Jsou však možné ještě jiné faktory, které působí společně a přispívají k tomuto efektu," dodává obezřetně Rebullová. Hvězdy se mohou chovat různě v různých podmínkách. Dalšími faktory mohou být hvězdný vítr a vliv hmotných planet.

Aby mohli astronomové odpovědět s definitivní platností na tuto otázku, netrpělivě očekávají vypuštění nového kosmického dalekohledu JWST (James Webb Space Telescope), který bude vybaven objektivem o průměru 6,5 m a bude pracovat v oboru infračerveného záření. Do oblasti tzv. Lagrangeova libračního bodu L2 (ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od Země, na opačnou stranu než Slunce) by měl být dopraven v roce 2013. Jeho "infračervené" oči budou mnohem citlivější než detektory Spitzerova teleskopu. Astronomové očekávají, že se jim podaří mj. ještě detailněji prostudovat otázku snižování rotace vznikajících hvězd.

Zdroj: spacenews.ru a spitzer.caltech
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí