Pozorovali jste nebo fotografovali Leonidy? Pošlete nám zprávu (info@astro.cz) a podělte se o fotografie!

• Jablonec nad Nisou
• Pardubice (pozorovací místo západní Krkonoše)
• Liberec
• Nové Město pod Smrkem
• Ondřejov

Jablonec nad Nisou

Ivo Schötta, AK Jablonec nad Nisou

Posílám průběh svého snažení sledovat dnešní možné ranní zvýšení aktivity meteorického roje Leonidy. Ve městě Jablonec nad Nisou došlo v průběhu noci k vyjasnění, ještě ve 4,30 hod. bylo úplně jasno, ale žádnou zvýšenou aktivitu meterického roje Leonidy jsem neregistroval. Před 5. hodinou se postupně převážně od JZ začala nasouvat nízká mlhavá oblačnost, zprvu přestalo být vidět okolí města a po 5. hodině již nebyla vidět skrz oblačnost ani žádná hvězda. Dle aktuální informace o počasí se zdálo, že horských hřebenech Jizerských hor by mohlo být jasno. Jel jsem proto autem směr Janov a Bedřichov s úmyslem vyjet na Královku (859 m). Až po Bedřichov byla mlha i na Královce byly vidět hvězdy jen skrz mlhu, jel jsem ještě směrem na Novou Louku a tam v lese objevil konečně místo, kdy bylo zcela jasno, teplota byla 1,5 st. C. Sledoval jsem oblohu od 5,40 do 6,00 hod., kdy jsem viděl pouze za omezeného výhledu v průseku lesa 4 meteory, vše Leonidy. Kolem 6. hodiny již svítalo. V 6,04 hod. jsem spatřil mimořádně jasný metoer kolem 0 mag. se slabou stoupou, který proletěl od souhvězdí Lva přední část Velké Medvědice (tlapami). Sledoval jsem oblohu během svítání až do 6,30 hod., ale žádný další meteor již neviděl. Zajel pak na Královku, odkud již mezitím mlha ustoupila a bylo zcela jasno, v údolích byla všude mlha. Nad východem zářil úzký srpek Měsíce před novem.

Pardubice (pozorovací místo západní Krkonoše)

Z Pardubic jsme vyrazili s jistotou do západních Krkonoš v počtu deseti účastníků (Václav Knoll, Petr Komárek, Lenka Kopřivová, Petr Musil, Lenka Trojanová, Jan Vodrážka, Radek Tuček, Martin Kantor, Adéla Šrutová a Petr Horálek). Podle modelu ALADIN tam mělo být jasno celou noc. Samozřejmě, že předpověď počasí je pro horskou oblast nejistá, avšak pro variantu zatažené oblohy jsme měli v plánu krátký noční pochod po hřebeni Krkonoš. Krátce po jedné hodině ranní jsme však s úžasem dorazili na vrch Medvědín (1235 m n.m.), kde již bylo polojasno a než jsme si našli pohodlné pozorovací stanoviště s okázalým výhledem, obloha byla takříkajíc vymetená. Mezná hvězdná velikost se pohybovala kolem 6,5 magnitudy. Pádem prvého meteoru z roje α-Monocerotid v 1:49 SEČ započalo přes 4 hodiny dlouhé úchvatné pozorování (konče jasnou Leonidou v 5:04 SEČ), které pokazila snad jen mírná jinovatka k ránu a větší mráz v průběhu noci.

Za celé 4 hodiny se nám podařilo napozorovat přes 80 meteorů, z toho 56 Leonid, 7 α-Monocerotid, jednu Severní Tauridu a zbytek byly sporadické meteory. Nejlepší zážitek nabídl bolid okolo -8 magnitudy (v čase 5:23:30 SEČ), který zcela osvítil krajinu, byť jen na zlomek vteřiny a posléze jsme mohli přes 6 minut sledovat rozpadající se a vlnící se stopu. Letěl přímo z radiantu západním směrem a délku měl 9°. Stopa se pak jakoby pod vlivem vánku sunula čistým severním směrem). Vzhledem ke 4 hodinám čistého pozorovacího času bylo možné zaregistrovat zvýšenou aktivitu mezi 5:30 - 5:40 SEČ, kdy zenitová frekvence spočítaná z našich pozorování dosáhla 63 ą 6 meteorů za hodinu [1].

Z významných úkazů jsme mimo jiné mohli pozorovat jasný kužel zvířetníkového světla, který tak k ránu narušoval pozorování, a východ Měsíce 41 hodin před novem, u kterého byl krásně pozorovatelný popelavý svit. Každého z nás navíc zmátla veliká jasnost planety Merkur poblíž Měsíce (8° severním směrem). Mnozí by dali cokoliv za to, že to byl Jupiter, neboť tak jasný Merkur nám do očí ještě nikdy nezářil. Zkrátka takové pozorovací podmínky jsme si ani nemohli přát.

Ráno se méně zmrzlá část expedice stala svědky skvostného východu Slunce nad východními Krkonoši a přenádherné inverze, která se vlnila v nížinách jako nekonečné bílé moře.

Snímky a výsledky pozorování naleznete v galerii

[1] Výsledek byl spočten na základě pozorování Petra Horálka a Jana Vodrážky. K výpočtu byly užity matematické vztahy pro výpočty ZHR, HR a jejich odchylky v publikaci V. Znojila "Návod na pozorování meteoru" (SMPH ČAS, Brno, 1. vydání, prosinec 1993, str. 55 - 76)

Liberec

S Martinem Maškem jsme se dnes ráno vydali se spacáky do periferní části Liberce zvané Pilínkov - viz obrázek. Jedná se o místo, o kterém jsme uvážili, že se sem nedoplazí mlha, resp. inverze dřív, než před maximem (to se také potvrdilo, ovšem až na samotné maximum v 5,45 SEČ už nám přáno nebylo).

Začali jsme v 5h a zpočátku jsme spatřovali slabé meteory kolem 4-6magnitudy v triedru. Bylo naprosto průzračno, mlha se střídavě blížila a ustupovala. Vše začalo kolem 5,20h (viz mapka), kde jsem spatřoval jeden meteor za druhým. Některé byly s krátkou, jiné s delší dráhou. Zde je Tomášova mapka:

Bolid v 5,23,30h spatřil z velké části Martin. Zanechal za sebou nádhernou stopu (něco jako pozoroval M. Druckműller), námi oběma však pozorovanou bezmála dvě minuty (možná i déle, ale nechtěli jsme si nechat ujít další). Ta byla v triedru úžasně klikatá. Viz naše kresba.

Více o Bolidu píše Martin:
Ležíme na zemi a čekáme na další meteory. Tomek zrovna něco zapisoval, když najednou se v Malém Lvu objevil meteor, letěl z zadním nohám Velké Medvědice, viz. nákres. Křičel jsem na Tomáše, aby se podíval. Byl jasný, jasnost odhaduju na -3 až -4mag, měl výraznou oranžovo-červenou barvu. Meteor za sebou nechával jasnou kouřovou stopu, která byla pozorovatelná po docela dlouho dobu (skoro dvě minuty), pěkná byla v triedru, viz Martinův nákres trajektorie.

Oranžovo-červená barva může být způsobena hořením prvku, ze kterého byla kometa složena (nutno podotknout, že barva může být zkreslena stavem atmosféry). I když by se mohlo jednat o sodík (barva hoření sodíku je udáváná různě, od žluté, přes oranžovou po červenou - pokus zde), také by se mohlo jednat o jakékoliv hoření vodíku v důsledku s reakce s kyslíkem (ten se vyskytuje v malém množství i v exosféře, natož aby se nevyskytoval "níže", kudy bolid určitě letěl) obsaženého v těchto potenciálně možných sloučeninách - ve formě kyanovodíku HCN, metylkyanidu CH3CN, čpavku NH3 a metanu CH4 (způsobuje pravděpodobně nazelenalou barvu pozorovanou při rozpadu(?).

Dále jsem pozoroval jeden bodový meteor červené barvy (pouhým okem, takže i tak se mohlo jednat o krátkou úsečku) a červený, krátký meteor. Viděli jsme také spoustu rychlých meteorů, dále od radiantu a s delší stopou.

Mlha nám vše překazila, tak jsme planě vyrazili pozorovat o 200 metrů výš, kde inverze ještě nebyla. Tam jsem spatřil jediný záblesk a s Martinem jsme spatřili dvě družice. ALE POZOR. Jedna z družic zdá se rotovala (alespoň podle stejných časových intervalů mezi záblesky), protože se objevila každých 20s, vždy s patřičnou změnou dráhy.

Více o družicích Martin:
V 6:30 SEČ se poměrně vysoko na obloze objevila družice. Jakmile se objevila, tak jsem si řekl že je to meteor, ale po vteřině bylo jasný, že je to nějaká družice. Vypadalo to jako záblesk iridia, družice zjasnila na -2mag a pak zmizela.
Po několika vteřinách se objevila další podobná, to jsem si říkal, že to je velká náhoda dvě iridia pár vteřin za sebou. Když už se objevil třetí záblesk, tak už bylo jasné, že jde o jedno a totéž těleso, které periodicky rotuje.
Já jsem viděl celkem tři záblesky, všechny měly -2mag, čtvrtého, které viděl Tomáš jsem si již nevšiml, byl už nízko nad horizontem. Poslední záblesk měl podle Tomáše cca -5mag.

Později doma jsem se pokusil zjistit co to bylo za družici, ale žádný z dostupných zdrojů (calsky.com, heavens-above.com) mi nic nenašel.

Zkrátka, také jsme neměli podmínky ideální, ale něco jsme přece jenom viděli a zážitky jsou super. Děkujem za Vaše přečtení.

Nové Město pod Smrkem

Milan Antoš

Protože na našem území nebylo mnoho míst , kde se daly Leonidy dne 19.11 nerušeně pozorovat, posílám výsledek našeho snažení ( skupina 3 pozorovatelů). Naše stanoviště bylo nedaleko Nového Města pod Smrkem. MHV byla lepší jak 5,5 mag a v době pozorování od 2:40 do 5:50 SEČ byla oblast od zenitu až do výšky cca 20° nad obzorem prakticky nerušená oblačností ani mlhou.Prakticky po celou dobu pozorování byla hodinová frekvence pro jednoho pozorovatele v oblasti zenitu ustálená kolem 8 met/hod. , s převahou jasnějších meteorů (více jak 2 mag). V době od 5:20 do 5:40 SEČ byl takřka skokový nárůst frekvence na zhruba 50 met/hod . a následný opět prudkýpokles . V době maxima byl počet jasnějších meteorů (více jak 2 mag) , zhruba stejný, jako slabších.

Do doby maxima spadá též bolid cca -6 mag., který zanechal jasnou stopu viditelnou volným okem pod dobu větší jak 1,5 minuty.

Dle našich pozorování jsme odhadli maximum na 5:30 SEČ, tedy o 1/4 hodiny dříve, než byla předpověď.

Ondřejov

Pavel Suchan

V Ondřejově bylo v průběhu druhé poloviny noci jasno, ale nad ránem začala stoupat mlha a v době předpovězeného maxima jsme byli částečně v mlze, takže MHV nebyla vysoká, navíc některé části oblohy nebyly občas vidět téměř vůbec. I tak jsem v době 5:40 až 6:15 (SEČ) viděl několik jasných Leonid. V 6:15 jsem viděl bolid Leonidy, ovšem tlumený oblačností.

Kolegové z Oddělení meziplanetární hmoty Mgr. Rostislav Štork a Dr. Jiří Borovička natáčeli na video. Software na videozáznamu trvajícím asi 4 a půl hodiny vyhodnotil na 160 meteorů, z toho necelých 90 sporadickych a skoro 60 Leonid. Při předběžném vyhodnocení po pozorování bylo tedy možné konstatovat, že nějaká aktivita proběhla, že však patrně nebyla tak vysoká jako hlásila předpověď. To ovšem bylo poznamenáno stoupající nízkou oblačností. Jiná situace byla na druhé stanici Astronomického ústavu AV ČR v Kunžaku, kde pozoroval Dr. Pavel Spurný. Ten měl jasno a v době 5:37 az 5:38 SEČ při kontrole videozáznamu viděl vizuálně 15 slabých meteorů.