Při těchto gravitačních manévrech je sondě dodávána potřebná rychlost k dosažení plánovaného cíle. Nejprve sonda absolvovala průlet kolem Země v březnu 2005. Nyní se již řídící středisko připravuje k zajištění gravitačního manévru při průletu kolem planety Mars. Stane se tak v únoru 2007. Dalším gravitačním manévrem bude průlet kolem Země 13. 11. 2007.

Aby byl zajištěn průlet kolem Marsu ve stanovené vzdálenosti od jeho povrchu, byly ve dnech 29. září a 13. listopadu tohoto roku provedeny dvě korekce dráhy sondy. Kolem Marsu Rosetta prolétne 25. 2. 2007 ve výšce 250 km nad jeho povrchem. Řídící středisko ESOC (European Space Operations Centre) v Německu bude pečlivě monitorovat dráhu sondy a připravovat realizaci případných korekčních manévrů 16 a 7 dnů před průletem kolem Marsu.

Těsné přiblížení sondy Rosetta k Marsu rovněž poskytne mimořádnou příležitost k výzkumu planety. Vědecké experimenty budou zahájeny v lednu 2007 a formálně budou ukončeny koncem března téhož roku. K výzkumu Marsu budou využity vědecké přístroje jak samotné sondy Rosetta, tak i modulu Philae, jehož úkolem bude za několik let přistát na povrchu komety. Společně s evropskou sondou Mars Express, obíhající kolem Marsu od prosince 2003, bude tak realizován společný pozorovací program evropského výzkumu Marsu.

Ve dnech 2. a 3. ledna 2007 si Rosetta udělá malou "rozcvičku". Palubní kamera OSIRIS bude zaměřena na planetku 21 Lutetia, obíhající kolem Slunce v oblasti hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Účelem této 36hodinové pozorovací kampaně je především určení směru rotace planetky. Tato důležitá informace pomůže astronomům specifikovat tento cíl pro sondu Rosetta, což jí umožní pořídit detailní snímky povrchu v době, kdy sonda 10. 7. 2010 prolétne ve vzdálenosti pouhých 2000 km od asteroidu. Průměr planetky se podle měření infračervené družice IRAS odhaduje na 100 km.

Rosetta bude schopna zkoumat Mars po dobu 20 hodin před největším přiblížením k planetě a následně několik týdnů po průletu. Hlavní prioritu před vědeckými výzkumy při přibližování k Marsu však budou mít letové operace sondy. Pokud by letová zkouška, plánovaná na 7. ledna 2007 odhalila, že osvětlení sondy a její teplotní režim nejsou příznivé pro zajištění její letové bezpečnosti, potom žádné vědecké experimenty nebudou na příletové dráze k Marsu realizovány.

V každém případě v době největšího přiblížení sondy k Marsu dojde na tři hodiny k vypnutí vědeckých přístrojů. Sonda tak bude připravena na to, že se dostane na 25 minut do stínu za planetou. Sluneční baterie sondy nebudou osvětleny Sluncem, a tudíž nebudou dodávat elektrickou energii. Nicméně několik vědeckých přístrojů na přistávacím modulu Philae bude v operačním stavu a bude i v této fázi průletu kolem Marsu provádět měření. Přistávací modul je vybaven vlastním, na Slunci nezávislým zdrojem energie. Je to proto, že modul bude mít za úkol přistát na povrchu jádra komety, dojde tedy k jeho oddělení od mateřské sondy a musí být nezávislý na jakékoliv podpoře z orbitálního modulu.

Kamera a spektrometr na sondě Rosetta budou využity ke shromažďování informací o povrchu a atmosféře Marsu a k určování jejich chemického složení. Rovněž bude věnována pozornost studiu interakce mezi atmosférou Marsu a slunečním větrem, radiační situaci v okolí Marsu, a také budou pořizovány fotografie dvou měsíců planety Mars.

V průběhu gravitačního manévru bude velice přesně určována rychlost sondy, aby byly odhaleny případné anomálie v jejím pohybu.

Ještě je nutno připomenout, že poslední gravitační manévr při průletu kolem Země absolvuje sonda Rosetta 11. 11. 2009, kdy bude navedena na definitivní dráhu, která ji přivede do blízkosti komety Churyumov-Gerasimenko. Předtím ještě 5. 9. 2008 prolétne kolem planetky Steins o průměru 10 km.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí