Česká astronomická společnost
| Jaro 2007: Ani komety nezůstanou pozadu | 2007.02.11 13:29 | ||||||||
Na letošní jaro se mnoho astronomů i laiků chystá v souvislosti se zatměním Měsíce (3./4. března) a s dvěma zákryty Saturnu (2. března ráno a 22. května večer). Vězte ale, že Měsíc není jediným středem pozornosti. Kromě každoročního roje Lyrid se nám navíc ukáží dvě komety, z nichž jedna by mohla být pozorovatelná i loveckým triedrem. Exaktní zážitek však nabízí v obou případech korńograf LASCO C3, který je součástí družice SOHO. V průběhu dubna jeho zorným polem projdou po sobě komety 96P Machholz 1 a 2P Encke. |
|||||||||
Z meteorických rojů na sebe upozorní již v polovině dubna známý roj Lyrid. Jeho maximum nastane večer 22. dubna krátce před 23. hodinou středoevropského letního času. V té době bude bohužel radiant jen 20° nad obzorem a na jiho-západě bude poměrně vysoko rušit Měsíc dva dny před první čtvrti (v souhvězdí Blíženců). Nicméně maximum bývá poměrně ploché, takže se dá pozorovat celou noc (v druhé polovině noci budou podmínky podstatně lepší). Frekvence dosahuje kolem 12 meteorů v hodině, ale vlivem poruch vlákna gravitačním polem Saturnu může dojít k setkání s větším uzlem meteoriodů, což způsobuje frekvenci i přes 600 meteorů v hodině. Meteory jsou poměrně rychlé (49 km/s), často nazelenalé barvy a jejich mateřským tělesem je kometa 1861 I (Tchatcher), která má periodu 415 let. Záznamy o zvýšených frekvencích roje známe už z čínských spisů z roku 15 př. n. l.
Dvě dubnové komety jsou pozorovatelné vždy za soumraku. První z nich je kometa známá svou nejkratší periodou oběhu – 2P Encke (3,3 let), jejíž pozorovací podmínky jsou letos poměrně příznivé. Kometa je též známá tím, že její vzhled je extrémně difúzní, takže i přes relativně velkou jasnost (v maximu od nás asi 8 magnitudy) je nutno použít větší přístroj. Pozorování navíc bude stěžovat soumrak. Kometa přechází z Ryb do Berana, kde se ztratí v záři Slunce (zhruba 18. dubna; toho dne bude asi 4° severně od ní Měsíc starý 33 hodin). Perihéliem projde 19. dubna. Je tedy pozorovatelná na večerní obloze. Od 2. do 12. dubna se nachází v relativně stejné úhlové vzdálenosti od Slunce – okolo 23° a zároveň leží na ekliptice. Její pozorování tak bude za dobrých podmínek narušovat jen zodiakální světlo. Obrovskou výhodou oproti předchozímu návratu (v roce 2003) je, že v době poslední šance k nálezu komety nebude vůbec rušit Měsíc. Více informací o dráze a vyhledávací mapka je na stránkách Seiichi Yoshidy (http://www.aerith.net/comet/catalog/0002P/2007.html). Největší zážitek nabídne korónograf LASCO C3 – kometa jeho zorným polem projde od 26. do 30. dubna.
Druhá kometa má pozorovací podmínky příznivější, avšak k jejímu pozorování si musíme přivstat. Jde totiž o ranní kometu. Jedná se o 96P Machholz 1, jejíž perioda je jen asi 5,5 roku. Kometa je též známá svou velmi malou perihelovou vzdáleností, což ji řadí do seznamu objektů pozorovatelných v korónografu LASCO C3 a C2 družice SOHO. Letos k průchodu dojde v rozmezí 1. – 4. dubna 2007. Pozorovat přechod na internetu můžete na stránkách SOHO (http://sohowww.estec.esa.nl/data/realtime-images.html). Okem kometu můžete začít vyhledávat 10. dubna na ranní obloze (bude “vcházet” do Pegasova čtverce a v 5:30 SEČ bude 7° nad obzorem v azimutu 66°, tj. na severovýchodě). V té době by měla mít 5,5 – 5 mag. Den ode dne budou podmínky lepší, avšak kometa bude rychle slábnout (25. dubna bude mít už pouze 10 mag). Více o kometě naleznete opět na stránkách Seiichi Yoshidy (http://www.aerith.net/comet/catalog/0096P/2007.html).
Termíny dalších průchodů těles sluneční soustavy přes zorné pole korónografu LASCO C3 naleznete zde: http://ares.nrl.navy.mil/sungrazer/index.php?p=transits/transits_2007. |
|||||||||
| Horálek Petr Zobrazeno: 7277x Tisk | |||||||||
Text podléhá autorskému zákonu a nesmí být bez vědomí autora šířen.