Česká astronomická společnost
Uranovy prstence míří na Zemi | 2007.09.03 20:00 |
Nová série snímků, pořízená pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, ukazuje soustavu prstenců kolem planety Uran, jejíž prodloužená rovina míří přesně na Zemi, což zatím nebylo možno pozorovat. V letošním roce bude rovina prstenců mířit na Zemi 3krát. Nejpříznivější situaci (na snímku vpravo) zachytila kamera HST (Wide Field Planetary Camera 2) dne 14. 8. 2007. | |
Okraje prstenců se jeví jako dva hroty nad a pod planetou. Prstence nemohou být viditelné přes kotouček Uranu, protože intenzivní záře planety byla na snímku zastíněna (malé množství zbytkového záření se jeví jako obrazový artefakt v podobě vějíře). Mnohem kratší expozice planety v podobě barevné fotografie byla dodatečně zakomponována do snímku prstenců v odpovídajícím rozměru a poloze. Pozemští astronomové mohou takto pozorovat prstence planety Uran jednou za 42 let, neboť kolem Slunce planeta oběhne jednou za 84 roky. Nicméně v minulosti astronomové obdobné události nepozorovali, protože prstence Uranu ještě nebyly známy. Následná analýza snímků z HST by mohla vést k objevu některých z předpokládaných malých měsíčků, které svojí gravitací udržují prachové částice ve zřetelně viditelném prstenci. Před průletem sondy Voyager 2 kolem Uranu v lednu 1986 byly známy prstence pouze díky tomu, že se podařilo pozorovat občasné zastínění hvězd, před nimiž planeta procházela (zákryty hvězd prstenci Uranu). HST poskytl jedny z prvních fotografií prstenců, jak se jeví ze vzdálenosti přibližně 3 miliardy km. Nástup adaptivní optiky umožnil jejich pozorování rovněž pomocí obřích pozemních dalekohledů, které poskytly obdobně kvalitní fotografie. Prstence planety Uran byly objeveny v roce 1977, takže toto je první možné pozorování prstenců, kdy jejich rovina míří přesně na Zemi. Dráha Země kolem Slunce poskytuje v současné době 3 příležitosti ke spatření hrany prstenců: poprvé se tak stalo 3. května. Druhý případ nastal 16. srpna, po třetí se tak stane 20. 2. 2008. Na další příležitost si zase počkáme 42 let. Ačkoliv při posledním směřování roviny prstenců do blízkosti Země budou prstence skryty za Sluncem, největší dalekohledy světa, jako je HST, Keckův dalekohled, soustava dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře či Haleův dalekohled na Mount Palomar, plánují pozorování ve dnech následujících po 7. prosinci 2007. V tento den bude rovina prstenců planety Uran mířit přesně na Slunce. Zdroj: hubblesite.org |
|
Martinek František Zobrazeno: 6625x Tisk |
Text podléhá autorskému zákonu a nesmí být bez vědomí autora šířen.