Italští astronomové objevili exoplanetu, která se dříve nacházela ve stejné vzdálenosti od mateřské hvězdy, v jaké obíhá Země kolem Slunce, tj. přibližně ve vzdálenosti 150 miliónů km. Nyní se tato vzdálenost téměř zdvojnásobila. Těžko předpovídat, co se stane s naší Zemí, až Slunce spotřebuje veškeré zásoby vodíku ve svém nitru – buď bude rovněž Sluncem pohlcena nebo se od něj dostatečně vzdálí.

Jak informoval Roberto Silvotti, astronom z italského Istituto Nazionale de Astrofisica v Neapoli, hvězda V391 Pegasi (v souhvězdí Pegasa) se nachází ve vzdálenosti 4 500 světelných let od Země, přičemž hmotnost této stárnoucí hvězdy dosahuje asi 50 % hmotnosti Slunce. Kolem ní obíhá obří planeta, 3krát hmotnější než Jupiter. Jeden oběh vykoná za 3,2 roku. Tato hvězda již prošla fází červeného obra a stala se z ní trpasličí hvězda. Nemá tedy příliš velké rozměry, je složena z některých prvků těžších než helium a vyzařuje méně energie, než je obvyklé u obyčejných hvězd stejné teploty.

Roberto Silvotti předpokládá, že tento objev povzbudí astronomy k pátrání po analogických soustavách, aby bylo možné získat další doplňující informace o takovýchto případech a vytvořit modely vzájemného působení hvězd a planet v podobných podmínkách. To v první řadě umožní mnohem přesněji předpovědět, co se stane se Zemí za 5 miliard let. Italský astronom přesto přiznává, že na Zemi existují mnohem aktuálnější problémy, které je třeba vyřešit.

Astronomové rovněž zjistili, že bývalý rudý obr pulsuje – svoji jasnost mění v periodě 6 minut. Italští astronomové tuto hvězdu pozorují již 7 let. V průběhu posledních 3 let objevili určité variace v periodě pulsací, které jsou podle nich způsobeny gravitací přítomné planety. Není to první případ, kdy na periodu pulsací hvězdy mají vliv planety, nacházející se v její blízkosti. V roce 1992 byly takto objeveny planety, obíhající kolem pulsaru PSR 1257+12.

Vědci připouštějí, že pokud Země „přežije“ tuto přeměnu Slunce, nebude to mít vůbec jednoduché. Když se Slunce změní v červeného obra, zbaví se velkého množství hmoty, díky čemuž Země bude mít snahu vydat se na mnohem vzdálenější a bezpečnější oběžnou dráhu. Jinou variantou je, že se Země stane v této fázi vývoje Slunce součástí jeho rozpínající se žhavé atmosféry. V současné době je velmi těžké říci, zdali Země bude Sluncem pohlcena či zda se vzdálí na bezpečnou vzdálenost. Situace je bohužel taková, že ani hvězdy (tedy ani naše Slunce) nejsou věčné.

Související článek: Planeta u rudého obra.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí