Česká astronomická společnost
Kometa 46P Wirtanen na večerní obloze | 2008.02.02 22:21 |
Po západu Slunce můžeme v následujících několika týdnech spatřit malými dalekohledy kometu 46P Wirtanen. Ta právě v těchto dnech dosahuje největší hvězdné velikosti (kolem 9. magnitudy) a díky její poloze na obloze a její poměrně velké centrální kondenzaci je to objekt hodný k pozorování za současných bezměsíčných nocí. |
|
Kometu objevil americký astronom Carl Wirtanen na Linckově hvězdárně v Kalifornii 17. ledna 1948 pomocí tamního 20’’ astrografu. Na fotografické desce to byl objekt 16. magnitudy. O rok dříve, 3. prosince, kometa prošla přísluním a 5. prosince byla pouze 0.65 AU od Země. To byl ovšem jeden z jejích nejlepších návratů a její samotný objev byl tedy spíše šťastnou náhodou. V letech 1972 a 1984 pak dráhu komety pozměnil Jupiter a vzdálenost přísluní se z 1.26 AU zmenšila na 1.08 AU. Přesto však tyto návraty byly pro pozorovatele na Zemi velmi nepříznivé a při druhém z nich se dokonce kometu nepodařilo zachytit. Teprve v letech 1991 a 1998 bylo možné kometu pozorovat jako objekt 11. magnitudy (později i 10. magnitudy). Při minulém návratu komety v roce 2002 dosáhla dokonce 9. magnitudy a byla tak pozorovatelný i běžnými triedry za lepších pozorovacích podmínek. Částečně za to mohlo i zjasnění komety, ke kterému došlo na konci září toho roku. Letošní návrat této periodické komety (se současnou periodou oběhu 5.4 roku) je geometricky příznivý, neboť kometa prolétá okolo Země ve vzdálenosti 0.92 AU. Není to sice její nejlepší návrat, nicméně i tak ji lze poměrně snadno spatřit už menšími dalekohledy. Nejlepší návrat se předpovídá na rok 2018 – tehdy by v prosinci kometa měla dosáhnout až 5. magnitudy (podle jiných zdrojů dokonce i 3. magnitudy), což by ji řadilo mezi komety viditelné pouhým okem. Okolo Země toho roku proletí ve vzdálenosti pouhých 0.078 AU (bude tedy přibližně jen 30x dál, než náš Měsíc). Kometa právě v těchto dnech dosahuje největší hvězdné velikosti (kolem 8.5 - 9 magnitudy) a nachází se v souhvězdí Ryb, které naleznete po západu Slunce poměrně vysoko nad jihozápadním obzorem. Její pohyb po obloze je poměrně rychlý a přímý. Během měsíce bude stoupat, přesune se z Ryb do Berana, avšak začne slábnout. Její pozorovací podmínky jsou proto právě nyní nejlepší (čemuž přispívá i současná bezměsíčná obloha – Měsíc začne rušit až za týden, přibližně od 11. února; 12. února dokonce najdeme kometu zvečera jen 3.5° jihozápadně od měsíčního srpku). Počátkem března ji nalezneme v severozápadním cípu Býka, kde 6. a 7. března projde jen 2.5° severně od známé otevřené hvězdokupy Plejády. Tehdy bude dosahovat 9.5 – 10 magnitudy. Pro astronomy vybavené světelnými přístroji a fotoaparáty (či CCD kamerami) pak nabídne koncem března průchod „zlatou bránou hvězdokup ve Vozce“. V té době bude Měsíc rušit jen v druhé polovině noci a kometa bude dosahovat asi 10.5 magnitudy. Její pouť pak pokračuje přes Blížence (druhá polovina dubna), avšak to již bude pro malé dalekohledy nezachytitelná (s jasností okolo 12. magnitudy). Pokud chcete kometu spatřit, doporučujeme ji vyhledat pomocí mapky, popřípadě navštívit nejbližší hvězdárnu. Mapka zobrazuje pohyb komety v období její největší jasnosti až do konce února (na mapce je vpravo souhvězdí Ryb – Pisces a uprostřed nahoře Beran – Aries). Zdroje: |
|
Horálek Petr Zobrazeno: 8750x Tisk |
Text podléhá autorskému zákonu a nesmí být bez vědomí autora šířen.