Skončil rok 2007 a s ním i druhý rok existence soutěže ČAM – Česká astrofotografie měsíce. V této soutěži nešlo a nejde o ceny, vítězové nezískají ani peníze, ani knihu, ani dalekohled. Získají ocenění Astrofotograf měsíce, případně Astrofotograf roku, a jejich jméno i s vítěznou fotografií oblohy zazáří v mnoha prestižních médiích. Jméno Astrofotografa roku bude navíc zvěčněno na tabulce v Bečvářově kopuli Hvězdárny v Úpici. Jak již její jméno napovídá, tato kopule ukrývá dalekohledy proslulého československého astronoma, fotografa oblohy a tvůrce světoznámých hvězdných atlasů, doktora Antonína Bečváře.

I když si budeme povídat převážně o roce 2007, nemohu se ubránit malému srovnání těch dvou let.

V roce 2006 zaslalo do soutěže 44 fotografů 123 snímků. Je zajímavé, že v roce 2007 své snímky zaslalo též 44 autorů, z toho však bylo 19 nových. Těchto 44 autorů zaslalo 130 snímků. Tedy o 7 více než v roce předešlém. Nárůst zaznamenaly zejména hvězdné a deep-sky objekty, těch bylo 59 (37 v roce 2006), Slunci bylo věnováno rekordně málo snímků, pouze 8 (51 v roce 2006). Však také loni nebylo žádné pořádné zatmění a skvrnami Slunce také příliš nehýřilo. Komety a meteory byly zastoupeny 19 snímky a jedním videem (4 v roce 2006). I zde je vidět, že se s jasnými kometami nad našimi hlavami roztrhl pytel. Portrét Měsíce přineslo 15 obrázků (20 v roce 2006) a planety se objevily na 10 snímcích a jednom videu (4 v roce 2006). Meteorologická témata, spolu se snímky záblesků Iridií a obrázky spíše náladovými se objevily na 17 snímcích (7 v roce 2007). Již z tohoto stručného výčtu je vidět, jak obsah soutěže odráží dění na obloze.

Probíráme-li se zpětně soutěžními snímky, vidíme, jak stále roste jejich kvalita. A to nejen mezi jednotlivými autory, ale tento trend můžeme pozorovat i u autorů samotných. Někteří se totiž stali stálicemi soutěže již od jejího počátku a tak můžeme jejich vývoj podrobně sledovat.

Jednou z takových stálic, ovšem s velmi vyrovnanou a velkou kvalitou snímků již od počátku soutěže, je Pavel Gaugg. Jeho pověstné snímky červených vodíkových oblastí ve vesmíru jej již dvakrát (v roce 2006) dovedly k titulu Astrofotografa měsíce, navíc se prakticky vždy, když svůj snímek zašle, dostává do užšího výběru kandidátu na titul. Návštěva jeho internetových stránek nás přesvědčuje, že mu není cizí téměř žádná oblast astrofotografie.

Není to tak dlouho, co jsme slavili první výročí vzniku této soutěže. Ta se zatím vybatolila z plenek a po prvních krůčcích se stále více rozbíhá do svého třetího roku. Doufejme, že tím správným směrem, směrem k našim astrofotografům a milovníkům oblohy vůbec. O její rostoucí popularitě snad svědčí zájem nejen médií, ale hlavně samotných účastníků. Zdá se nám, že se podařilo vyprovokovat mnoho z těch, kteří více či méně ve skrytu vytvářejí krásné snímky oblohy i pomíjivých jevů v zemské atmosféře, aby se s nimi pochlubili na co možná nejširším fóru a aby jimi potěšili nejen své blízké okolí.

Ty dva roky běhu soutěže nepotvrdily skeptické předpovědi, které se objevily hned na jejím počátku na některých diskusních fórech. Je pravda, že ne každý, kdo své snímky do soutěže zaslal, mohl zvítězit, ale v každém případě vstoupil do silného konkurenčního prostředí a naznačil astrofotografickému světu svou odvahu a zejména chuť ukázat své výtvory ostatním a porovnat je s obrázky dalších účastníků. Stále širší otevírání galerie ukazuje na prezentovaných snímcích, že takový sebevědomý postoj je hodnota, která stojí vysoko nad vlastním uspokojením ze snímků odkládaných do šuplíků a že česká amatérská fotografie má při svojí vzrůstající úrovní dobré perspektivy.

Za celou porotu bychom soutěži, ale opět hlavně soutěžícím, chtěli popřát nejen co nejjasnější oblohu, co nejmenší šum na čipu fotoaparátu a malé zrno na filmu, ale hlavně mnoho chuti a odvahy pustit se do dalších fotografií, se kterými by opět potěšili široký okruh přátel oblohy.