„Zjistili jsme, že se kamenný povrch Marsu neprohýbá pod tíhou severní ledové polární čepičky,“ říká Roger Phillips (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado). „To naznačuje, že nitro planety je mnohem pevnější, a tudíž chladnější, než jsme doposud předpokládali.“

Objev byl realizován pomocí radaru SHARAD (Shallow Subsurface Radar) na palubě sondy MRO, který astronomům poskytl doposud nejpodrobnější „snímky“ vnitřních vrstev ledu, prachu a písku, vytvářejících severní polární čepičku Marsu. Radarové snímky odhalily dlouhé kontinuální vrstvy, táhnoucí se v délce 1000 km, což je pro porovnání přibližně jedna pětina délky USA.

„Při našem prvním letmém pohledu do nitra polární čepičky pomocí radaru na palubě sondy Mars Reconnaissance Orbiter jsme zřetelně uviděli vrstvy ledu, které podávají svědectví o změnách klimatu na Marsu,“ říká Jeffrey Plaut (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, California). „Radar otevřel novou cestu k výzkumu dávné historie Marsu.“

Horní část obrázku představuje interpretaci radarových odrazů. Odhaluje uložené vrstvy ledu, písku a prachu, které vytvářejí severní polární čepičku Marsu. V tomto místě dosahuje tloušťka ledu 2 km. Spodní část obrázku (barevná) ukazuje topografii terénu v oblasti kolem severního pólu planety Mars. Credit: NASA/JPL-Caltech/University of Rome/SwRI.

Radarové obrázky ukazují hladké a rovné hranice mezi ledovou čepičkou a kamennou marťanskou kůrou. Na Zemi by tlak stejné hromady ledu způsobil prohnutí povrchu planety. Fakt, že povrch Marsu není prohnutý, znamená, že jeho pevná vnější skořápka, tj. litosféra – spojená marťanská kůra a vnější plášť – musí být mnohem mocnější. Tlustší litosféra znamená, že se teplota zvyšuje mnohem pozvolněji směrem do nitra planety. Schopnost radaru proniknout skrz vrstvu ledu polární čepičky a určit, že zde nedochází k prohýbání litosféry, nám poprvé umožňuje alespoň hrubý pohled na současnou teplotu uvnitř Marsu.

Teplota ve vnějších oblastech kamenných planet jako je Mars se zvyšuje s hloubkou směrem do nitra planety. Objev silnější vrstvy marťanské litosféry proto naznačuje, že kapalná voda, ukrývající se ve vodonosných vrstvách pod povrchem planety, se nachází hlouběji, než se dříve počítalo – v místech, kde je teplota poněkud vyšší. Vědci spekulují o tom, že život na Marsu může být spojen s hlubšími vrstvami, ukrytými hlouběji pod povrchem (pokud zde nějaký život vůbec existuje).

Radarové obrázky také ukázaly čtyři vrstvy uloženého ledu a prachu, oddělené silnou vrstvou téměř čistého ledu. Vědci se domnívají, že tyto vrstvy představují cykly klimatických změn na Marsu v časovém intervalu zhruba jeden milión roků. Takovéto klimatické změny jsou způsobovány změnami sklonu rotační osy planety a změnou excentricity její oběžné dráhy kolem Slunce. Pozorování podporují představu, že severní polární čepička je geologicky aktivní a relativně mladá. Její stáří je kolem 4 miliónů roků.

Americká sonda Phoenix Mars Lander by měla podle plánu přistát 25. května 2008 nedaleko severní polární čepičky. Bude mj. pokračovat v dalším studiu historie vody na Marsu a očekává se, že podá první ucelený pohled na led na povrchu rudé planety.

Zdroj: spaceflight
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí