Úlomky bílého materiálu velikosti kostek mizí z vyhloubeného příkopu, který kamera sondy Phoenix znovu vyfotografovala po čtyřech dnech od jeho vytvoření. To vědce přesvědčilo v názoru, že bílý materiál je zmrzlá voda, která se vypařila po odkrytí svrchní vrstvy horniny.

„Musí to být led“, říká Peter Smith (University of Arizona, Tucson). „Tyto malé shluky téměř zmizely během několika dnů, což je perfektní důkaz, že se jedná o led. Existovaly i dohady, zda to nemůže být sůl. Teď je jasné, že to sůl není.“

Kusy bílého materiálu byly objeveny na dně vyhloubených brázd, neoficiálně pojmenovaných „Dodo-Goldilocks“, když je robotické rameno sondy Phoenix vyhloubilo 15. 6. 2008 během 20. marťanského dne (tzv. solu) po přistání na Marsu. Část záhadného materiálu se „vypařila“ při porovnání vzhledu se snímkem, pořízeným o 4 dny později (sol 24).

Také dnes, při hloubení dalšího výkopu, robotické rameno přišlo do kontaktu s tvrdým povrchem, což u vědců vzbudilo očekávání, zda bude odkryta další vrstva ledu.

Vědecký tým strávil čtvrtek analýzou nových fotografií a dalších dat, úspěšně vyslaných ze sondy na Zemi. Po prvním studiu nálezů na novém místě odběru „Snow White 2“, nacházejícího se vpravo od místa „Snow White 1“ řekl Ray Arvidson (Washington University in St. Louis): „Vyhloubili jsme příkop a odkryli tvrdou vrstvu ve stejné hloubce, v jaké se nachází led v ostatních odběrových místech.“

V průběhu 24. solu rameno sondy Phoenix pokračovalo v prohlubování koryta uprostřed oblasti „Wonderland“. Zatímco probíhalo hloubení příkopu, rameno narazilo na pevnou vrstvu a po třech dalších pokusech zaujalo vyčkávací pozici. Takováto odezva je očekávána pokaždé, když robotické rameno (Robotic Arm) narazí na příliš tvrdý povrch.

Mezitím konstrukční tým sondy v Lockheed Martin Space Systems (Denver) připravuje úpravu software, který bude v příštích několika dnech odeslán do řídícího počítače sondy, aby vědecká data mohla být znovu ukládána do paměti, když je to potřeba. Na sondě totiž došlo v minulých dnech k technické závadě, kdy byl objem servisních dat tak velký, že kvůli nim nebyly uloženy některé vědecké údaje. Vědecký tým zabránil z opatrnosti ukládání vědeckých dat do flash paměti sondy, a to až do doby, kdy situace, která zapříčinila vznik duplicitních souborů, bude odstraněna.

„Pochopili jsme, co se stalo, a nyní můžeme provést záplatování software,“ říká projektový manažer Barry Goldstein (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena). „Náš tříměsíční rozvrh má 30denní rezervu pro nepředvídané situace, jako je tato a zatím jsme využili pouze jeden den po uplynutí 24 solů na Marsu.“

Zdroj: www.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí