Pouhé dva dny po tom, co se podařilo oživit záložní řídící systém, vyslal HST na Zemi fotografii dvojice gravitačně interagujících galaxií Arp 147. Snímek byl pořízen hlavní kamerou na palubě HST – WFPC2 (Wide Field Planetary Camera), která byla zaměřena na mimořádně zajímavý cíl.

Pořízená fotografie prokázala, že kamera pracuje přesně tak, jak fungovala před přerušením spojení. Obdržela tak ve sportovní terminologii „čistou desítku“ jak za technické provedení, tak i za umělecký dojem.

„Desítka“ se objevila i na prvním snímku. Galaxie jsou na pořízené fotografii náhodně orientovány tak, že vytvářejí pomyslnou číslici „10“. Galaxie vlevo, představující „1“ na tomto snímku, je relativně neporušená působením vedle se nacházejícího úchvatného prstence zářících hvězd. Nachází se v poloze, kdy je k Zemi téměř natočena „bokem“. Galaxie vpravo, která představuje „0“ v této dvojici, vypadá jako modře zářící prstenec, který je tvořen překotně vznikajícími hvězdami.

Modrý prstenec vznikl v době, kdy hmotnější levá galaxie „prošla“ kolem galaxie vpravo. Zrovna tak jako kamínek vhozený do rybníka vytváří na hladině rozšiřující se kruhové vlnění, zde se vytvořily rozšiřující se hustotní vlny. Docházelo ke srážkám a ke zvýšení hustoty plynu, což mělo za následek intenzivní tvorbu nových hvězd.

Prachový načervenalý chomáč v levé dolní části modrého prstence pravděpodobně představuje původní jádro galaxie, které bylo zasaženo gravitací cizí galaxie.

Arp 147 najdeme v atlasu pekuliárních galaxií (Arp Atlas of Peculiar Galaxies), který sestavil Halton Arp v šedesátých letech minulého století a publikoval jej v roce 1966.

Fotografie v úvodu článku byla sestavena z obrázků, pořízených kamerou WFPC2 přes 3 různé filtry. Modrá, zelená a červená barva představují modré, viditelné a infračervené záření galaxií. Snímek byl pořízen ve dnech 27. až 28. října 2008. Galaxie Arp 147 se nachází v souhvězdí Velryby (Cetus), ve vzdálenosti více než 400 miliónů světelných let od Země.

Dne 28. září 2008 přešel HST automaticky do klidového stavu poté, co se vyskytla závada na hlavní kontrolní a řídící jednotce dalekohledu. Toto zařízení je nezbytné pro ukládání a následný přenos dat z vědeckých přístrojů dalekohledu na Zemi. Systém byl reaktivován 23. října 2008 a kamera WFPC2 zahájila pozorování o dva dny později.

Závada na vybavení HST měla za následek rovněž úpravu harmonogramu startů amerických raketoplánů, respektive start poslední plánované servisní mise STS-125. Ten se připravoval na říjen 2008 a měl završit dřívější kontroly a opravy, uskutečněné v letech 1993, 1997, 1999 a 2002. Poslední plánované opravy by měly prodloužit činnost kosmického dalekohledu HST minimálně do roku 2013 (kdy by mohl být podle současných plánů vypuštěn dalekohled JWST s objektivem o průměr 6,5 m – nástupce HST), možná až do roku 2020.

Vzhledem k tomu, že se na HST vyskytla výše popisovaná závada, je nutné připravit nové zařízení, které astronauti při servisní misi na HST nainstalují. Protože se s takovouto situací nepočítalo, byl v současném harmonogramu posunut let STS-125 na květen 2009.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí