Na každém snímku je vidět uvnitř prstence malá zřetelná světlá skvrna. Na rozdíl od světlých proužků na pozadí, což jsou vzdálené hvězdy, jejichž obraz je rozmazaný v důsledku dlouhé expozice 46 sekund, světlá skvrna uvnitř prstence je orientována stejně jako prstenec a pohybuje se podél prstence, jak se sluší a patří na objekt, který je součástí prstence G. Oblast prstence s měsíčkem je na snímcích vyznačena čtverečkem.

Astronomové interpretovali tento pohybující se útvar jako odraz světla od povrchu malého měsíčku o průměru zhruba 0,5 km, který je pravděpodobně hlavním dodavatelem materiálu prstence G. Prachová zrníčka a drobné úlomky bombardují jeho povrch, přičemž dochází k uvolňování nových částic, které vytvářejí relativně světlý oblouk materiálu na vnitřní straně prstence G, který je na pořízených fotografiích dobře vidět jako součást prstence. Materiál z tohoto oblouku se postupně rozptyluje a doplňuje celý prstenec.

Tyto publikované fotografie byly pořízeny kamerou na palubě sondy Cassini 27. 10. 2008. První fotografie (vlevo) byla pořízena ve viditelném světle, druhá fotografie (uprostřed) byla pořízena v červeném světle a třetí fotografie (vpravo) v oboru blízkého infračerveného záření v okolí vlnové délky 750 nanometrů. Rozlišení na prvním snímku dosahuje 7 km/pixel, rozlišovací schopnost dalších dvou snímků je nižší. Kamera se dívala směrem na neosvětlenou stranu prstenců pod úhlem 5° nad rovinou prstenců. Fotografie byly pořízeny ze vzdálenosti přibližně 1,2 miliónu km, přičemž úhel Slunce-Saturn-Cassini byl 23°.

Saturnovy prstence byly pojmenovávány v pořadí, jak byly postupně objevovány. Ve směru od planety se nacházejí prstence D, C, B, A, F, G a E. Prstenec G je jedním z vnějších difúzních prstenců. Uvnitř slabého prstence G se nachází relativně jasný a úzký oblouk o šířce 250 km, složený z materiálu rozprostírajícího se do vzdálenosti 150 000 km, což je zhruba jedna šestina obvodu prstence.

Již dřívější měření výskytu plazmy a prachu přístroji na palubě sondy Cassini naznačovala, že tato část prstence vzniká z relativně velké ledové částice (jež je součástí prstence) jako je tento objevený měsíček.

Nový měsíc je příliš malý na to, aby byl přímo vyfotografován kamerou. Jeho velikost byla určena nepřímo na základě porovnání jeho jasnosti s jinými známými malými měsíci planety Saturn, jako je například Pallene.

Nově objevený Saturnův měsíc nemusí být jediným větším tělesem uvnitř prstence G. Již dřívější měření pomocí jiných přístrojů na palubě sondy Cassini naznačovala existenci populace částic, jejichž rozměry se mohou pohybovat v rozmezí 1 až 100 m. „Dopady meteoroidů nebo vzájemné srážky těchto těles a malých měsíčků mohou vytvářet částice pro formování pozorovaného oblouku v prstenci G,“ říká Matthew Hedman (Cornell University, Ithaca, New York).

Zdroj: saturn.jpl.nasa a solarsystem.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí