Samozřejmě při skutečném letu budou podmínky mnohem obtížnější. Posádka se bude muset starat o loď, bude muset řešit všechny plánované, ale i nečekané události. Také vědomí, že jsou od Země příliš daleko na to, aby jim přišla jakákoli pomoc nebo záchrana, bude jistě drtivě dopadat na psychiku posádky.

Tři měsíce izolace
Ale ani simulace podmínek letu, která právě začala v Moskvě, nebude procházka růžovým sadem. Dobrovolníci sice nebudou čelit nástrahám kosmu, ale nástrahy mezilidských vztahů bývají dostatečně komplikované i na Zemi. Vydržet 105 dní v poměrně těsném prostoru s pěti dalšími lidmi, není vůbec snadné.

Šest mužů si s sebou mohlo vzít některé své osobní věci, knihy, notebooky a DVD, ale jinak budou naprosto odříznuti od okolního světa. Komunikace s řídícím střediskem a rodinami bude jen po dobu 20 minut denně. Všechny zásoby jídla a věci dostali už na začátku experimentu a stejně jako při skutečné cestě si nemohou nechat přinést nic dalšího.

Jako sardinky v konzervě
Opustit simulátor mohou jen v případě velkých zdravotních problémů nebo nepřekonatelných problémů osobních. Jejich životní prostor bude omezen na 550 krychlových metrů – představte si místnost o šířce 5 metrů, délce 20 metrů a výšce asi 5 metrů. Tento prostor je rozdělen mezi tři místnosti, moduly. V jednom je skladiště potravin, ve druhém něco jako samotka a tam lze uzavřít nemocného člena posádky.

Každý ze členů posádky má svou miniaturní ložnici, kde bude mít alespoň trochu soukromí. Ovšem na plochu 3,2 metrů čtverečních se skutečně vejde jen postel, stůl a židle. Občas nebudou mít klid ani ve spánku. Vědci se chystají monitorovat jejich mozkovou aktivitu pomocí 128 elektrod. Ve výbavě mají dobrovolníci k dispozici také malou posilovnu s rotopedem.

Tento experiment je společným projektem Ruského ústavu pro biomedicínské problémy a Evropské kosmické agentury (ESA). Další simulace proběhne už koncem tohoto roku, kdy bude posádka izolována dokonce na 520 dní, což je odhad doby letu na Mars a zpět.

Zdroj: physorg.com