Česká astronomická společnost
Hubbleův kosmický dalekohled - 2. díl | 2009.05.07 07:50 |
Dalekohled byl bez problémů vypuštěn na odpovídající oběžné dráze z raketoplánu Discovery v dubnu 1990 ale záhy poté, co poslal na Zemi své první snímky bylo zjištěno, že jeho hlavní zrcadlo trpí tzv. sférickou aberací, malinkou ale osudovou nepřesností při broušení. Zrcadlo nedokázalo přesně soustředit paprsky světla do vědeckých přístrojů. Vědci ale měli řešení. Jaké? |
|
Vyvinuli přístroj zvaný COSTAR, což byla soustava malých zrcadel, které měly soustředit světlo z primárního zrcadla do výzkumných aparatur. Bylo rozhodnuto, že COSTAR bude nainstalován do Hubblea místo vysokorychlostního fotometru v průběhu první servisní mise (dále SM1). Astronauté strávili tréninkem celkem 11 měsíců. 2. prosince 1993 se v raketoplánu Endeavour vydali vstříc svému cíli. Pracemi na teleskopu strávili celkem 5 dní a splnili všechna očekávání. COSTAR zaujal své místo a pracoval přesně tak, jak měl. Hubbleovy snímky byly od té doby dokonalé. Posádka Endeavour STS-61 kromě instalace COSTARu také vyměnila přístroj Wide Field and Planetary Camera za jeho zdokonalenou verzi, uvedla do provozu jimi přivezené nové solární panely (staré se příliš chvěly kvůli jejich vysoké ohebnosti) a také instalovala nové gyroskopy. Tato servisní mise tedy dopadla na jedničku. V krátkosti si připomeňme také další tři lety k dalekohledu:
Přínos Hubbleova teleskopu vědě Byl určitě ohromný. Jedinečnost tohoto přístroje spočívá především v tom, že jeho pozorování nejsou rušena zemskou atmosférou. Díky tomu a svým moderním přístrojům například teleskop v letech 2003 a 2004 pátral po galaxiích, jež vznikly krátce po velkém třesku. Pořizoval fotografie s expoziční dobou asi milion sekund a výsledek stál za to. Na ploše desetiny průměru měsíčního úplňku bylo nalezeno bezmála 10 000 galaxií, které by nebylo možno zachytit pozemními teleskopy. Tyto snímky odhalily 500 galaxií, vzniklých do miliardy let po velkém třesku (světlo takových objektů přiléta k Zemi s intenzitou jednoho fotonu za minutu na rozdíl od standartních milionů fotonů od blízkých galaxií). Hubble také samozřejmě sleduje objekty blízké Zemi, například na Měsíci pátrá po minerálech s obsahem kyslíku, jeho přítomnost na Měsíci by velmi usnadnila lidskou kolonizaci. Na závěr si shrňme pár opravdu důležitých objevů HST. Zjistil, že rychlost rozpínání vesmíru roste, což dokazuje existenci temné energie. Dokonce se mu povedlo stanovit momentální rychlost rozpínání vesmíru s přesností na 10 procent. Provedl první měření šíření temné hmoty. Poprvé pozoroval atmosféru exoplanety. Sledoval a poskytl stěžejní informace o nárazu komety Shoemaker-Levy/9 do Jupitera. Hubbleovy pozorování odhalily velké množství černých děr. A takto by jsme tady jistě ještě mohli dlouho pokračovat. Zdroje: |
|
Straka Vít Zobrazeno: 8131x Tisk |
Text podléhá autorskému zákonu a nesmí být bez vědomí autora šířen.