Na připojeném grafu je zachyceno maximum posledního cyklu slunečních skvrn (modrá křivka) a předpokládané maximum následujícího slunečního cyklu (červená křivka). Credit: NOAA/Space Weather Prediction Center.

„Pokud je naše předpověď správná, sluneční cyklus č. 24 bude mít průměrné maximum relativního čísla slunečních skvrn kolem 90, což je nejnižší hodnota od roku 1928, kdy sluneční cyklus č. 16 dosáhl na maximální hodnotu 78,“ říká šéf skupiny vědců Doug Biesecker, NOAA Space Weather Prediction Center. Z předpovědi vyplývá, že to bude „slabý“ a „klidný“ sluneční cyklus, avšak může se jednat o chybnou představu.

„Stejný cyklus s nízkou průměrnou hodnotou relativního čísla je schopen produkovat bouřlivé kosmické počasí,“ podotýká Doug Biesecker. „Velká geomagnetická bouře z roku 1859 například nastala v průběhu slunečního cyklu, který dosahoval stejných hodnot jako u očekávaného maxima v roce 2013.“

Geomagnetická bouře z roku 1859 známá jako „Carringtonova událost“, pojmenovaná podle Richarda Carringtona, který pozoroval a popsal tuto podněcující sluneční erupci, po níž následovala magnetická bouře, jež postihla celou zeměkouli. Přerušila telegrafní spojení a naopak ve vedeních, která nebyla připojena k bateriím, vznikly indukcí takové proudy, že je bylo možné použít k telegrafování. Od pólů až po tropy osvětlovaly noční oblohu polární záře tak jasné, že lidé mohli číst noviny při jejich červené a zelené záři.

Lawrence Townsend (University of Tennessee) se svými spolupracovníky vypočítal, že velmi energetické částice, vyvržené při obdobných explozích na Slunci by mohly způsobit i smrt kosmonautů na Měsíci.

Ze zprávy National Academy of Sciences vyplývá, že pokud by obdobná bouře nastala v současné době, mohla by na Zemi způsobit škodu ve výši 1 až 2 biliónů dolarů na technologiích a technické infrastruktuře, jejíž uvedení do původního stavu by si vyžádalo 4 až 10 let. Pro porovnání: Hurikán Katrina způsobil škody ve výši „pouhých“ 80 až 125 miliard dolarů.

Poslední prognóza koriguje předcházející předpověď sluneční aktivity z roku 2007. V té době se ostře rozdělená skupina odborníků domnívala, že minimum sluneční činnosti nastane v březnu 2008, které bude následovat buď vysoké maximum sluneční činnosti v roce 2011 nebo slabé maximum v roce 2012. Konkurenční modely dávaly rozdílné předpovědi a astronomové byli netrpěliví, který model předpovědi sluneční aktivity bude nakonec správný.

„Nyní je zřejmé, že žádný z těchto modelů nebyl zcela správný,“ říká Dean Pesnell, Goddard Space Flight Center, NASA, hlavní vedoucí skupiny odborníků. „Slunce se chová neočekávaně ale velmi zajímavě.“

Astronomové sledují pečlivě cykly sluneční činnosti od poloviny 18. století. Graf počtu slunečních skvrn se podobá toboganu (horské dráze) – dosahuje maximálních a minimálních hodnot v průměru jednou za 11 let. Na první pohled vypadá jako pravidelný vzor, avšak předpovídání „vrcholů“ a „údolí“ je velmi obtížné. Jednotlivé cykly jsou proměnné co do délky trvání v rozmezí 9 až 14 roků. Některá maxima jsou vysoká, jiná naopak nízká. Minima jsou obvykle krátká v trvání pouhých dvou let, avšak někdy se protáhnou na mnohem delší dobu. Například v 17. století se Slunce pohroužilo do 70 let trvajícího období beze skvrn, známého jako Maunderovo minimum, ze kterého vědci stále ještě nejsou moudří.

Právě nyní je sluneční cyklus ve svém minimu – nejhlubším za posledních sto let. V letech 2008 a 2009 Slunce ustanovilo nové rekordy pro nejnižší počet slunečních skvrn, intenzitu slunečního větru a množství slunečního záření. Slunce je již déle než dva roky téměř beze skvrn a významných slunečních erupcí.

„V mojí profesionální kariéře jsem nikdy nic podobného nepozoroval,“ říká Dean Pesnell. „Minimum sluneční činnosti trvá mnohem déle, než jsme v roce 2007 předpokládali.“

V posledních měsících však Slunce začalo vykazovat nepatrné signály života. Malé sluneční skvrny a „protoskvrny“ se objevují se zvyšující se frekvencí. Obrovské proudy plazmy na povrchu Slunce (tzv. zonální proudění) získávají na intenzitě a pomalu driftují směrem ke slunečnímu rovníku. Radioastronomové detekovali slabé avšak významné signály rádiové emise. Všechna tato zjištění předznamenávají probuzení slunečního cyklu č. 24 a na jejich základě byla vytvořena nová jednotná předpověď budoucí sluneční aktivity.

Podle této prognózy by mělo Slunce zůstat celkově klidné alespoň ještě jeden rok. Podle názoru vědců to je dobrá zpráva, protože sluneční minimum by tak bylo mnohem zajímavější, než jsme si dokázali představit. Nízká sluneční aktivita měla velký vliv na zemskou atmosféru, která se částečně ochladila a splaskla (zmenšila svůj objem). Kosmické smetí se nahromadilo na oběžné dráze kolem Země, protože na ně nepůsobil tak velký odpor atmosféry. Slabý sluneční vítr generuje méně magnetických bouří v okolí zemských pólů. Kosmické záření, které je obvykle odráženo zpět slunečním větrem, se místo toho dostává do prostředí v blízkosti naší Země. A existují ještě další průvodní jevy, které můžeme studovat pouze tak dlouho, pokud Slunce zůstane klidné.

Zdroj: www.physorg
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí