Úžasné na tom všem je, že se posádce ISS podařilo snímek (viz úvodní snímek) pořídit jen opravdu krátce po hlavní erupci vulkánu. Jsou tedy vidět krásné průvodní atmosférické jevy spojené s výbuchem. Na snímku například spatříte zvláštní bílou „čepici“ na vrcholku sopečného oblaku. Podle zdrojů [1] jde o oblak vodní páry nad žhavým materiálem vyvrženým ze sopky. Samotný vulkán však tentokrát unikl velké pozornosti, nebýt dnes již slavné fotografie z ISS, která koluje světem a všemi hlavními vědeckými servery 14 dnů. Hlavním důvodem minimální „publicity“ je osamělá poloha této sopky. Leží totiž poměrně daleko od civilizace a dokonce od hlavních tras letecké dopravy. Tyčí se ve výši 1496 metrů nad úrovní Ochotského moře jako vrchol neobydleného ostrova Matua.

Sopečným prachem zabarvené západy a východy Slunce?

Do dnešních dnů sopka vychrlila několik set tisíc tun sopečného popela, který nyní větrnými poryvy putuje přes Severní Ameriku a Atlantik směrem k Evropě. První výraznější oblak má dorazit nad Evropu do dvou dnů. Proto prvních zajímavých úkazů při soumracích a rozbřescích bychom tedy mohli být svědky od neděle 28. června. Těmto upozorněním však nelze dávat příliš velikou váhu, neboť oblak může střední Evropu minout, či se nad ní natolik rozptýlit, že nespatříme nic. Nechme se tedy překvapit.

Pro inspiraci, jak by takový atypický soumrak mohl vypadat, si můžete prohlédnout hned několik fotogalerií (viz níže). Příslušnost zabarvení obzoru k vlivu sopečného prachu ovšem může určit až odborník (pakliže nejde o skutečně výrazné jevy). Ideální situace je taková, kdy na obloze není žádná oblačnost v průběhu soumraku či rozbřesku a v období pozorování je poměrně ustálený stav počasí beze srážek (či nějaká lehce identifikovatelná střední oblačnost). Sluneční paprsky se pak nemohou rozptylovat a odrážet od velkého množství molekul vodní páry (která nejčastěji způsobuje běžný narudlý soumrak). A je-li v atmosféře sopečný prach, je právě on zodpovědný za výrazné jevy. Pakliže budete svědky něčeho neobvyklého, můžete svá pozorování (včetně fotografií) posílat na info@astro.cz či ještě lépe na kontakty uvedené na ukazy.astro.cz věnované právě neobvyklým atmosférickým jevům.

• Fotogalerie na astro.cz
• Fotogalerie na ukazy.astro.cz
• Fotogalerie na stránkách Hvězdárny Valašské Meziříčí (Kasatochi 2008)
• Fotogalerie na stránkách Hvězdárny Valašské Meziříčí (Mt. Redoubt 2009)
• Světová fotgalerie na spaceweather.com

Třetí výrazná erupce za necelý rok

Zní to poněkud neuvěřitelně, ale erupce Sarychev Peaku je již třetí silnou erupcí za období necelého roku na severní polokouli. V srpnu minulého roku to byla sopka Kasatochi, v březnu letošního roku Mt. Redoubt a Sarychev Peak se ozývá jen necelé dva měsíce po ní. Mohlo by se zdát, že se naplňují katastrofické scénáře nechvalných amerických trháků, nicméně opak je pravdou. Sopečné erupce v místech mezi Aljaškou a východním Ruskem jsou poměrně obvyklé. Dochází tam k interakcím několika oblastí dvou litosférických desek, při kterých se uvolňuje velká energie a tudíž se tu tvoří celá pásma aktivních vulkánů. Vpodstatě jsou zde obrovské ostrovní šňůry tvořené právě sopkami. Ve všech třech případech (Kasatochi, Mt. Redoubt a Sarychev Peak) se nasouvá pacifická oceánská deska. V případech aljašských sopek však na severoamerickou desku, zatímco u sopky Sarychev na ochotskou. Jedná se o dvě dosti vzdálené oblasti, které spolu nejspíš příliš nesouvisí. Pro oba případy je však společný pohyb pacifické desky směrem na severozápad. Důvod, proč je o erupcích v poslední době větší povědomí, je hlavně v tom, že tyto oblasti jsou nebývale monitorovány, a to i z vesmíru, odkud jsme data o sopečné aktivitě dříve získávali po mále a navíc nebyla oproti dnešku volně na přístupná internetu.

Sopečný prach a počasí v Evropě

Objevila se i zpráva, že sopečný prach v současné době nechvalně ovlivňuje počasí nejen nad střední Evropou. Obecně platí fakt, že vlhkost se snadněji zachtává na tzv. kondenzačních jadérkách, jakými jsou především prachové částice pohybující se ve výšce jen od několika metrů do několika kilometrů nad zemí. Pokud je prachových částic více, vzniká i při běžné míře vlhkosti v atmosféře více mraků a dochází tak k většímu množství srážek. Sopečný prach ale postupně spadá na zem, takže takový vliv trvá několik týdnů či maximálně několik měsíců. Za současné deštivé červnové počasí nejspíše skutečně může prach ze sopky Mt. Redoubt. Prach ze sopky Sarychev musí nejdříve klesnout na úroveň tvorby běžné oblačnosti, takže nejspíše ovlivní počasí v druhé polovině léta. Procesy spojené s vlivem sopečného prachu na počasí jsou však ještě poněkud složitější, takže tuto zprávu neberte jako rozhodnou predikci, ale spíše jako pravděpodobnou možnost.

Za doplňující informace bych rád poděkoval Pavlu Gabzdylovi, pracovníku Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com
[2] Wikipedia (snímky)
[3] Prach ze sopky Mt. Redoubt pravděpodobně přinese narudlé soumraky
[4] Animace pohybu sopečného prachu ze sopky Sarychev Peak nad severní polokoulí
[5] Snímky z družice Gome-2 ukazující každodenní pohyb oblaků oxidu siřičitého
[6] Animace MSG na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu ukazující pohyb oblačností nad Českou republikou