Američtí vědci dopěli k závěru, že přibližně jednou za 100 miliónů roků má heliosféra kolem Slunce menší rozměr, než je průměr oběžné dráhy Země. V důsledku toho se tehdy Země ocitá bez ochrany před kosmickým zářením a mezihvězdným prachem. Heliosféra je jakási „bublina“, vytvářená slunečním větrem, která zpravidla sahá daleko za dráhu Pluta.

Astronomové vypracovali počítačový model variabilní heliosféry – tj. oblasti, kde se částice slunečního větru pohybují velmi vysokou rychlostí směrem od Slunce. Zjišťovali její chování při průchodu Sluneční soustavy oblastmi Galaxie s rozdílnou hustotou prostředí. Na základě tohoto modelu se jim podařilo zjistit, že při setkání s mimořádně hustým oblakem prachu se průměr heliosféry významně zmenšuje. K takovýmto událostem dochází průměrně jednou za 100 miliónů roků.

V případě „smrštění“ heliosféry je atmosféra Země bez ochrany před kosmickým zářením a mezihvězdným prachem (ve většině případů nás před nimi chrání právě heliosféra). V důsledku intenzivního kosmického záření může dojít ke zničení ochranné ozónové vrstvy. Nakupení prachu v horních vrstvách zemské atmosféry zase vede ke snížení množství slunečního záření, dopadajícího na povrch Země, a pravděpodobně k nastartování začátku doby ledové.

V článku, který se objevil v časopise Astrobiology, vypočítali David Smith (University of Arizona, Tucson) a John Scalo (University of Texas, Austin), jednotlivá smršťování heliosféry kolem naší hvězdy. Zjistili, že Země je vystavena zhruba jednomu až 10 mezihvězdným „atakům“ v průběhu jedné miliardy roků.

Podle vědců obdobné výpočty, provedené pro červené trpaslíky – nejpočetnější typ známých hvězd – ukazují, že červení trpaslíci chrání v tomto ohledu své planety lépe než Slunce. Tak například planeta, která kolem červeného trpaslíka obíhá v tzv. zóně obyvatelnosti (což je oblast v okolí hvězdy, kde na povrchu planety může existovat kapalná voda), se nikdy neocitne mimo oblast „heliosféry“ mateřské hvězdy. Souvisí to s tím, že zóna obyvatelnosti se u červených trpaslíků nachází podstatně blíže povrchu hvězdy, než je tomu u žlutých trpaslíků (ke kterým patří i Slunce).

Z tohoto závěru však nevyplývá, že červení trpaslíci jsou vhodnější hvězdy pro existenci života v jejich okolí. Nedávné výzkumy, uskutečněné skupinou astronomů Villanova University, ukázaly, že oranžoví trpaslíci jsou nejvhodnějšími hvězdami pro pátrání po exoplanetách v jejich okolí, na nichž může existovat život. Ukázalo se, že červení trpaslíci často produkují proudy nabitých částic, které život podle našich představ nemůže vydržet.

Zdroj: newscientist a www.novosti.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí