 Zatmění začne v Indii 22. července ve 2:51 našeho letního času (SELČ; u nás tedy v době úkazu bude ještě noc). Pokračuje přes Nepál, Bhútán, Bangladeš a Čínu. Tam opouští pevninu a přes jižní část japonských ostrovů pokračuje svou pouť přes rozsáhlou část východního a středního Pacifiku. Končí nad oceánem v 6:19 SELČ. Ve východní Číně vrcholí kolem 3:35 SELČ.
Vznik zatmění
 Zatmění Slunce nastává v okamžiku, kdy Měsíc ve fázi novu zakryje sluneční kotouč. Protože je však měsíční dráha oproti rovině zemské dráhy (ekliptice) skloněna přibližně o 5° a Měsíc i Slunce na obloze zabírají kolem půl stupně, není časté, aby k takovému okamžiku došlo. Je zapotřebí, aby byl Měsíc nejen ve fázi novu (na své dráze někde mezi Zemí a Sluncem), ale zároveň aby ležel v místě své dráhy, které se protíná s rovinou ekliptiky. Tato místa jsou dvě a odborně se jim říká vzestupný a sestupný uzel. I když jsou však tyto podmínky splněny, Měsíc zakryje na obloze sluneční kotouč a vrhne na zemi svůj stín, stále není zcela vyhráno. Stín se totiž po Zemi sune rychlostí až 4000 km/h a jeho šířka dosahuje maximálně 270 km. Na délku může mít "trasa" stínu až 15 000. Astronomové této "trase" říkají pás totality. A právě tam je potřeba se vydat, aby bylo možné úplné zatmění Slunce spatřit. Stačí být jen pár kilometrů mimo zmíněný pás a zatmění je tam pouze částečné. Kdy a kde nejbližší sluneční zatmění nastane, lze dnes už velmi přesně spočítat na několik tisíc let dopředu i do minulosti. Pás totality však může přecházet přes velmi nehostinnou část Země a vyhlídky na příznivé počasí mohou být jen velmi mizivé. I přesto se za slunečním zatměním vydávají tisíce astronomů i nadšenců, neboť jde o mimořádně výjimečný a neopakovatelný zážitek.
 Do jednoho roka může nastat až 5 zatmění Slunce (kombinace částečných, prstencových a úplných). Obyčejně však nastanou dvě zatmění do roka (jedno úplné a jedno prstencové). Jaké zatmění to bude, o tom rozhoduje aktuální vzdálenost Měsíce od Země. Je-li Měsíc v přízemí, je úhlově větší než Slunce a dojde k úplnému zatmění. V opačném případě měsíční kotouč zakryje podstatnou část Slunce, ale okolo Měsíce bude zářit prstýnek naší mateřské hvězdy. Tehdy jsme svědky prstencového zatmění.
Výjimečnost letošního zatmění Slunce
Jak sám název napovídá, letošní zatmění je skutečně výjimečné. Měsíc obíhá po eliptické dráze, stejně jako Země kolem Slunce. Země je navíc koule a je tedy na povrchu zakřivená. Aby nastalo co nejdelší zatmění, musí být splněny tři podmínky - Země musí být v odsluní (nejdál od Slunce, aby bylo Slunce úhlově nejmenší), Měsíc musí být v přízemí (nejblíže k Zemi, aby jeho úhlový průměr byl naopak co největší) a stín Měsíce musí dopadat na Zemi do míst, kde je Slunce zrovna nad hlavou (a sune se tak po Zemi nejpomaleji, neboť není ovlivněno zakřivením zemského povrchu). Když jsou tyto podmínky splněny, může vzdáleností Měsíce a Slunce (a rychlostí Země a Měsíce) zatmění trvat až 7 a půl minuty. Letošní zatmění tyto podmínky téměř dokonale splňuje. Nastává necelých 18 dní po průchodu Země odsluním a Měsíc je velmi blízko přízemí. Stín Měsíce dopadá do rovníkových oblastí. Díky tomu dosáhne maximální délky 6 minut a 39 sekund, a to v Pacifiku východně od japonských ostrovů. V oblastech, kam se vydá nejvíce expedic, tedy ve východní Číně (asi 65 km jižně od Šanghaje), bude délka zatmění dosahovat necelých 6 minut. Další podobné zatmění nastane až za 18 let v Egyptě (konkrétně 2. srpna 2027 s maximální délkou 6 minut a 23 sekund).
Další informace a odkazy:
|
