Mapa byla sestavena z tisíců jednotlivých snímků, pořízených v rozmezí od května 2006 do prosince 2007 ze vzdálenosti kolem 60 000 km. Protože Venuše je pokryta souvislou vrstvou oblačnosti, obyčejné kamery nejsou schopny spatřit povrch planety. Sonda Venus Express však pracuje o oblasti infračerveného záření, které může proniknout skrz atmosféru i oblačnost.

Ačkoliv již dříve byl použit radarový systém ke zmapování povrchu Venuše s vysokým rozlišením, Venus Express je první kosmickou sondou na oběžné dráze, která zmapovala chemické složení povrchu Venuše. Nová data jsou v souladu s předpokladem, že náhorní plošiny Venuše jsou pradávné kontinenty s někdejší vulkanickou aktivitou, které byly kdysi obklopené oceány.

„Toto ještě není důkaz, ale je v souladu s našimi představami. Můžeme opravdu říci, že horniny náhorních plošin vypadají odlišně,“ říká Nils Müller (Joint Planetary Interior Physics Research Group of the University Münster a DLR Berlin), který je vedoucím mapovacího týmu.

Hornina vypadá odlišně, protože vyzařuje do kosmického prostoru jiné množství infračerveného světla, což se podobá situaci, kdy se například cihlová zeď zahřívá během dne a v noci vyzařuje teplo. Kromě toho různé typy povrchu vyzařují odlišné množství tepla v oboru infračerveného záření vzhledem k charakteristikám materiálu. Přístroj VIRTIS (Visible and Infrared Thermal Imaging Spectrometer) registroval toto infračervené záření jižní polokoule při oběhu kosmické sondy nad noční polokoulí Venuše.

Celkem 8 ruských přistávacích modulů dopadlo v 70. a 80. letech minulého století na náhorní plošiny a objevilo pouze bazaltům podobné horniny v místě jejich přistání. Nová mapa ukazuje, že horniny v oblasti náhorních plošin Phoebe a Alpha Regio jsou světlejší barvy a vypadají starší v porovnání s většinou povrchu. Na Zemi jsou takto zbarvenými horninami obvykle žuly a vytvářejí kontinenty.

Když dávné horniny tvořené bazalty byly vtaženy do nitra planety v důsledku pohybu kontinentů, při procesu známém jako desková tektonika, vznikal při tom granit. Voda v kombinaci s bazalty vytvořila granit a tato směs se dostala na povrch v důsledku následné vulkanické činnosti.

„Pokud na Venuši existuje granit, pak zde musely být v minulosti oceány a musela zde existovat desková tektonika,“ říká Nils Müller.

Müller dále podotýká, že jediný známý způsob pro zjištění, zda-li náhorní plošiny jsou kontinenty, je vyslat do těchto míst přistávací modul kosmické sondy. V minulosti unikla voda z povrchu Venuše do kosmického prostoru, avšak stále zde může probíhat slabá vulkanická činnost. Pozorování v infračerveném oboru jsou velmi citlivá na rozdíly teplot. Zatím na všech pořízených snímcích byly zaznamenány rozdíly v teplotě v rozmezí pouhých 3 až 20 °C, místo charakteristických vysokých rozdílů, očekávaných při výskytu proudů žhavé lávy.

Na pořízené mapě, která má svůj střed v jižním pólu planety, jsou odlišnými barvami znázorněny oblasti o různé teplotě. Naměřené hodnoty se pohybují od +442 °C (červená barva) do +422 °C (tmavě modrá barva). Vyšší hodnoty teploty odpovídají níže položenému terénu, zatímco nižší teplota byla naměřena v oblastech s vyšší „nadmořskou“ výškou.

Ačkoliv sonda Venus Express neposkytla žádný přímý důkaz vulkanické aktivity na Venuši, Müller ji zatím nevylučuje. „Venuše je velkou planetou, jejíž nitro je nahříváno v důsledku rozpadu radioaktivních prvků. Její vulkanická aktivita by měla být podobná jako u Země,“ říká Müller. Některé oblasti se zdají být složeny z tmavších hornin, což naznačuje na relativně nedávnou vulkanickou aktivitu.

Nová mapa dává astronomům další pracovní nástroj pro jejich pátrání a porozumění stavu, proč je Venuše tak podobná Zemi, pokud se týká velikosti, ale proč se vyvíjela tak odlišně.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí