Zkoumání vlivu beztížného stavu na lidské srdce
 S problémem ochabování svalů ve stavu beztíže (které prostě nepotřebují pracovat tak tvrdě jako v prostředí s gravitací) jsou výzkumníci vesmíru obeznámeni již dlouho. Proto astronauté při dlouhodobých pobytech na ISS pravidelně cvičí na rotopedech, běžících pásech, pružinových posilovacích přístrojích apod. Ale coby sval ve stavu beztíže ochabuje také srdce. Spousta astronautů se po návratu na Zemi z dlouhodobého pobytu na stanici setkala s nízkým krevním tlakem až mdlobami, oslabení srdce však nebylo řádně zkoumáno a je kolem něj spousta nezodpovězených otázek. Zkoumat tento jev nebylo možné proto, že tříčlenná posádka na to jednoduše neměla čas. Expedice 20, jako první šestičlenná posádka, je první, kdo se na tento jev zaměří. V rámci pokusu Integrated Cardiovascular Investigation si budou členové posádky ISS pravidelně měřit tep a krevní tlak, také si budou vzájemně srdce vyšetřovat ultrazvukem. Cílem je zjistit, jak moc a jak rychle dochází k oslabení srdečního svalu. Zkoumána budou i rizika z toho plynoucí, např. možnost vzniku srdeční arytmie.
InSPACE - 2
 Tento pokus se pro změnu netýká lidí, ale strojů. Pracuje se zde se suspenzemi (směs pevných částeček v kapalném prostředí) paramagnetických částeček, které dokáží v magnetickém poli velmi rychle přejít do pevného skupenství a zase zkapalnět, když magnetické pole zanikne. Při procesu tuhnutí ovšem získávají velmi dobré přilnavé a elastické vlastnosti, čehož by se dalo využít při řízení pohybů jednotlivých částí nejrůznějších strojů (provozovatelé experimentu to dokonce nazývají technologií budoucnosti), tyto látky by poskytly větší rychlost, sílu, výdrž a přizpůsobivost než klasické strojní součástky. Pokusy s těmito látkami se ovšem nedají provádět na Zemi, protože gravitace způsobuje především sedimentaci paramagnetických částeček, což má nepříjemný vliv na jedinečné vlastnosti látky v magnetickém poli. Tento pokus na ISS už jednou probíhal pod označením InSPACE, nyní bude zopakován s novými vzorky ve vylepšených nádobkách. Experiment probíhá v uzavřeném boxu, jeho průběh bude zaznamenán jeho kamerami. Astronauté zodpovídají především za výměnu ampulek se vzorky a obsluhu kamer.
Nutritional Status Assessment
 Při tomto pokusu se objekty zájmu opět stávají astronauté. Jedná se o nejrozsáhlejší sledování fyziologických změn v lidském těle během dlouhodobého pobytu ve stavu beztíže, sledovány jsou kosti, hormonální změny a množství kyslíku a živin v krvi, to vše na základě odebírání vzorků krve a moči a vyplňování dotazníků ohledně stravy. Při lékařských prohlídkách kosmonautů po návratu na Zemi byly zjištěny pozměněné hodnoty množství některých živin, což si vynucuje monitorování obsahu těchto látek v tělech astronautů během pobytu na stanici, proč dochází k této anomálii. Vzorky krve a moči jsou od astronautů odebírány celkem 5krát během jejich půlročního pobytu v pravidelných intervalech a uloženy do chladícího boxu, později dopraveny na Zemi kvůli důkladné analýze a zanesení do statistických údajů. Vzorky jsou od astronautů odebírány také před startem a po návratu.
Kromě vědecké práce se Expedice 20 věnuje také přípravám na přílet dvou zajímavých návštěvníků, prvním bude raketoplán Discovery STS-128 (start 25. srpna), který doručí na stanici nové vybavení a zásoby a jeho posádka provede 3 kosmické vycházky. Jako další stanici navštíví premiérová japonská nákladní loď HTV-1 (start 10. září). Ta ovšem není vybavena tak, aby se připojila ke stanici. Bude proto nutné ji uchopit a připojit pomocí staniční robotické paže. Na tento manévr posádka ISS trénuje ve speciálním počítačovém programu.
Zdroje:
|
